Nejedlá houba rostoucí od září do listopadu vzácně pod borovicemi v borových lesích.
Latinsky: Russula torulosa
Nejedlá ………….. Holubinka angreštová je nejedlý druh houby a to pro svoji palčivost.
Doba výskytu: září až listopad
Roste vzácně pod borovicemi v borových lesích na sušších, písčitých a vápenitých půdách.
Klobouk až 10 mm, dlouho vyklenutý, na okraji podehnutý, někdy s náznakem tupého hrbolu uprostřed klobouku, později plochý a uprostřed mělce vmáčklý, poměrně pravidelný, ve stáří jen krátce rýhovaný, tmavě fialově purpurově zbarvený a uprostřed skoro purpurově černý, purpurový nebo purpurově červený, často naolivovělý nebo nažloutle nazelenalý. Pokožka tenká, na povrchu jemně zdrsnělá, mastně lesklá a mírně lepkavá, později suchá, slupitelná jen při okraji klobouku.
Lupeny vysoké až 7 mm, poměrně husté, křehké, úzce nebo zaobleně připojené ke třeni, v mládí bělavé, později světle smetanové, někdy na okraji klobouku s purpurově načervenalým ostřím.
Třeň až 60 mm, válcovitý, často kratší než průměr klobouku, nejprve pevný, masitý, později houbovitě změklý, ojíněný, jemně vrásčitý, bělavý s fialově purpurovým či fialově růžovým nádechem. Dužnina u mladých plodnic masitá, tvrdá, bílá, pod pokožkou klobouku růžově purpurová až fialově načervenalá, s vůní po jablkách nebo jablečném kompotu s méně palčivou chutí.
Možná záměna:
Velmi podobná holubinka jízlivá (R. sardonia), roste též pod borovicemi, má však citronově nažloutlé lupeny a více palčivější dužninu. Holubinka Quéletova (R. queletii), ta roste pod smrky a pokožka klobouku lze sloupnout do 1/2 klobouku, dužnina je více palčivá.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.