Jedlá houba, která se hodí spíše do směsí. Roste v podhorských a horských jehličnatých lesích, hlavně smrkových a borových.
Latinsky: Russula amethystina
Jedlá …………. Holubinka ametystová je jedlý druh houby, jodoformový pach při tepelné úpravě mizí, nejlépe se hodí do směsí s jinými druhy hub.
Doba výskytu: červenec až říjen
Roste v podhorských a horských jehličnatých lesích, hlavně smrkových, borových, na vápenitém podloží.
Klobouk až 70 mm, v mládí sklenutý, později plochý, uprostřed vmáčklý, na okraji tupý, ve stáří krátce rýhovaný, často ametystově fialový, fialově vínový až fialově nebo purpurově lilákový, uprostřed někdy vybledlý. Pokožka za vlhka lesklá a lepkavá, za sucha matná a sametová, někdy jemně zrnitá, pomoučněná, slupitelná do 1/2 klobouku.
Lupeny až 10 mm, středně husté, později prořídlé, křehké, na okraji klobouku tupé, ke třeni zaobleně připojené až téměř volné, smetanové, nakonec světle okrové.
Třeň až 70 mm, válcovitý nebo mírně kyjovitý, pevný, později křehký, nakonec houbovitý až komůrkovitý, jemně ojíněný, podélně vrásčitý, bílý, později špinavě žlutavě hnědnoucí. Dužnina křehká, bílá, ve stáří hnědnoucí, s mírnou chutí a pachem po jodoformu, někdy tento zápach chybí.
Možná záměna:
Velmi podobná je jedlá holubinka Turové (R. turci), pach jodoformu je jen na bázi třeně, klobouk je více barevně proměnlivý. Jedlá holubinka tečkovaná (R. vinosa), ta roste také v jehličnatých lesích, nejvíce ve smrčinách, klobouk je bělavě ojíněný až krupičkovitě tečkovaný, dužnina se zbarvuje ve stáří černošedě.
Autor textu: D. Marounek, autor fotografií: J. Borovička
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.