Hlávková kapusta

Kapusta obsahuje 11,5 % sušiny, 4 % bílkovin, 5,1 % cukrů, 1,5 % vlákniny a 0,9 % tuků. Z vitamínů je nejvíc obsažen vitamín C a další vitamíny jsou v zanedbatelném množství, ale je cenným zdrojem draslíku, fosforu, vápníku, hořčíku a sodíku. Nevýhodou je to, že se musí tepelně upravit, aby lépe chutnala a nedá se nakládat. Používá se jako mražená zelenina, může se krátce předvařit a zamrazit, nebo je dobrým základem polévek, omáček nebo zeleninových salátů.

Latinsky: Brassica oleracea convar. Sabauda

Jiný název: Kel hlávkový, brukev

Kapusta je dvouletá košťálová zelenina z čeledi brukvovitých. Je velmi bohatá na různé živiny, má blahodárný vliv na náš organismus. Jejím předkem je brukev zelná, z níž vznikly i další košťálové zeleniny.

Prvním mezníkem v historii kapust byly kultury ze Středozemí, pěstované už Egypťany, kteří jednoduché kapusty znali. K dalšímu rozvoji dospěly kapusty koncem středověku. V 16. a 17. století už byly dostatečně ustálené, zhruba v dnešních tvarech. Třetím mezníkem jejich šlechtění bude nejspíš naše doba, zaměřená na intenzivní vyhledávání nových kultivarů. Nejvíce se svým předkům podobá kapusta listová, na dlouhém košťálu (až 120 cm) vyrůstají křehké ploché listy, s voskovými povlaky. Přestože jde o zeleninu prastarou a po světě hojně rozšířenou, ve střední Evropě se listová kapusta nestala tak populární, jako její příbuzné.

Co se týče kapusty, jde o jednu z nejskromnějších zelenin a přitom je v čerstvém stavu dostupná téměř celoročně. Je velmi odolná vůči nízkým teplotám. Zvláště některé druhy snášejí teploty okolo (-15 °C) bez poškození, čímž se výrazně snižují výdaje na rychlení rané zeleniny v předjaří ve sklenících. Všechny druhy kapusty jsou velmi bohaté na vlákninu, čímž udržují náš trávicí trakt v příznivém stavu.

Všechny její druhy jsou bohaté na vlákninu, udržují tak v příznivém stavu náš trávicí systém. Kapusta obsahuje vitamin C, vitaminy skupiny B, vitamin E a K. Je v ní také draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor, selen a kyselina listová. Zejména kadeřavá kapusta obsahuje hodně karotenů. Kdo má potíže s žaludkem, játry nebo ho trápí střevní potíže, měl by pojídat právě kapustu; ta navíc i příznivě působí při snižování cholesterolu. Skvělá je také na podporu imunity, působí proti ekzémům a jiným kožním onemocněním.

Druhy hlávkové kapusty:

Raná žlutá kapusta

Vhodná pro brzké polní pěstování ze sadby. Rostlina je slabá s malými a pevnými hlávkami, které jsou na průřezu světle žluté. Pěstuje se ve sponu 40×40cm.

Předzvěst

Odrůda vhodná pro pěstování z předpěstované sadby. Rostlina jsou odolné praskání a vybíhání do květu, tvoří menší hlávky, které jsou na průřezu světle žluté.

Langendijsk

Odrůda vhodná na skladování, rostliny jsou na vysokém košťálu, hlávky jsou na řezu bílo-žluté, odolné praskání a slabším podzimním mrazíkům. Pěstuje se ve sponu 40×40cm.

Hlávková kapusta v kuchyni:

Kapustu můžeme vařit, dusit, smažit, zapékat nebo ji připravit zadělávanou. Syrovou ji nejíme, do studených salátů ji krátce povaříme. Kapusta si nejvíce chuti a vůně uchová vařená jen v páře, osolená a lehce politá dobrým máslem.

Kapustu lze používat i jako přílohu k masitým jídlům nebo jako součást dušených a zapékaných pokrmů. Dobře se snáší s masem, takže jí lze nastavovat mleté maso. Maso může také zcela nahradit, příkladem mohou být kapustové karbanátky. Kromě toho se z kapusty připravují pomazánky a polévky. Pořádná hustá kapustová polévka je tím nejlepším jídlem do mrazu.

Ke kapustě bychom měli dávat méně uzenin a více bylinek a koření. Výborně se hodí římský kmín, pepř bílý, černý, zelený i červený, koriandr, muškátový oříšek, zázvor sušený i syrový, cibule, česnek.

Zdroj: www.nasevyziva.cz, www.konev.cz

Recepty z hlávkové kapusty:

Kapusta dušená na slanině Kapustové čevabčiči Kapusta s vejci jako mozeček

Kapustové řízky Kapustové omelety Houby s kapustou …

 

Fotogalerie: