REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Hlavatka obecná (podunajská)

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Vyskytuje se především ve slovenských řekách v pásmu parmovém, občas byla zjištěna v dolním toku Moravy a Dyje. Byla též uměle vysazena do některých českých řek, například Vltavy. Jde o vysoce sportovně ceněný druh, patří však mezi nejohroženější druhy ryb. Průměrná váha lovených ryb je 4-6 kg, zahraniční literatura uvádí vzrůstové možnosti hlavatek na hranici 66 kg a délky 183 cm.


Atlas sladkovodních ryb - LososovitíLatinský název: Hucho hucho

Jiný název: Danubian salmon, Common huchen, Saumon de danube, Huchen, Dunajskij losos, Hlavátka podunajská

Rozpoznávací znaky:

Hlavatka obecná má kulaté, dlouhé tělo s tukovou ploutvičkou barvy zlatohnědé až červené. Ostatní ploutve se k poměru k tělu zdají malé. Ocasní ploutev je mírně vykrojená, hřbetní je předsazena v pomyslné svislici k břišním ploutvím. Jsou zbarveny mírně do žluta, na konci s hnědým, až hnědo-červeným tónem. Hlava má klínovitý tvar, má velké oči posazené v horní části hlavy, ústa má koncové, čelisti plné ostrých zubů. Horní část hlavy a hřbet je zbarvený do šedo-zelena, až tmavo-hněda, boky jsou zbarvené stejně jako hřbet, jen jsou více světlejší, často se objevuje fialové podbarvení. Břicho má bílo-žluté, někdy stříbřité, někdy více do šeda. Na hlavě, hřbetě i bocích se nachází černé, či nahnědlé skvrny, někdy zbarvené mírně do červena, různých tvarů. Menší hlavatky lze zaměnit za pstruhy nebo siveny, rozdíl je ve stavbě těla, které má hlavatka kulaté, a nemá žádné barevné pruhy ani pásy na ploutvích, či jinde po těle.

 

Obecně:

Hlavatka obecná žije většinou na jednom místě, kde se vedle sebe snese i více jedinců naráz. Mají však svou hierarchii, kdy na přítoku dané tůně loví největší jedinci, menší se pak pohybují více ve spodní části a mladé ryby jsou až na konci, například při výtoku z tůně. Loví po celý rok, nejintenzivněji však na podzim a v zimě, také těsně po výtěru.

Dorůstají délky do 1,8 metrů o váze až 60 kg. Dožívá se více jak 20 let.

Tření probíhá z jara, nedaleko svého stanoviště. Hlavatky nejsou žádní cestovatelé a vytírají se jen kousek proti proudu od místa, kde žijí, ale jsou schopny zdolat vodopády či jiné překážky ve vodě vysoké až 1,5 metru. Tření většinou probíhá ve skupinách, které se velmi rychle na trdlišti rozpadnou na tři jedince, dva mlíčňáky a jednu jikrnačku, samci pak o tu svou “vyvolenou” svádí boj. Ten který vyhraje začne s jikrnačkou stavět hnízdo silnými pohyby ocasu, slabší mlíčňák je odehnán. Pár je schopen při práci na hnízdě přemístit až 1 tunu hmoty, stavba totiž trvá i několik dnů, protože hnízda mají průměr i několik metrů! Po vytření jsou pak jikry opatrně zahrabány jemným pískem a rodiče je ponechávají svému osudu.

 

Zpracování hlavatky v kuchyni:

To co hlavatku proslavilo, jsou nejen její dosahované rozměry a sportovní vlastnosti, ale i její výtečná chuť. Maso hlavatek patří mezi nejkvalitnější. Skvělá je především vyuzená! Jinak ji lze upravovat jako ostatní lososovité ryby.

Recepty na hlavatku:

Hlavatka ve vínové omáčce Hlavatka na másle s mandlemi Vyuzená hlavatka

Další články k tématu:

Základní způsoby tepelných úprav ryb Pokrmy z ryb, rybek a rybiček

Ryby sladkovodní, dělení a úprava

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama


Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy