REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Francie – francouzská kuchyně

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Francouzská kuchyně má záviděníhodnou pověst nejlepší kuchyně na světě a proto některé její slavné recepty převzal do svého běžného jídelníčku téměř každý civilizovaný národ. Řada pokrmů uvařených poprvé ve Francii se opravdu v minulosti rozšířila po celém světě a tak v roce 2010 dokonce označila organizace UNESCO francouzskou kuchyni ,,za nedotknutelné národní dědictví“.


Francouzská kuchyně O francouzské kuchyni bylo napsáno mnoho knih a vydáno tisíce kuchařek. A není divu, Francouzům jídlo nikdy nebylo jen prostředkem k nasycení, ale odjakživa v sobě pěstovali vášeň pro vaření samotné a kvantitu pokrmů vždy raději nahrazovali kvalitou.

Francouzská kuchyně představuje vzor zdravé výživy především svojí rozmanitostí, pestrostí, lehkou úpravou pokrmů podávaných v malých dávkách s vysokým obsahem zeleniny, nízkým obsahem mouky a cukru. Tato skladba pokrmů zaručuje dostatečný obsah všech látek potřebných pro zdraví a přiměřený přísun kaloríi a také proto se řadí k nejzdravějším a přesto nejchutnějším kuchyním světa.

Kuchařství jako umění přinesli do Francie Italové a Francouzi vděčí za toto Kateřině Medicejské, která pocházela z Florencie, ta se stala francouzskou královnou sňatkem z Jindřichem II. Vynalézaví francouzští kuchaři i mnozí labužníci díky novým podnětům a inspiracím nejen z Itálie, ale i jiných koutů světa tak dostali možnost povznést francouzskou gastronomii ve skutečné umění, dokázali totiž zlušenosti a skvělé recepty ze světa přepracovat k obrazu svému a prolnout je s recepty tehdejší tradiční francouzské kuchyně. Základy ,,haute cuisine“ vysokého vaření položil v 17. století kuchař La Varrene, ten vydal i první opravdu francouzskou kuchařku.

Geografická poloha Francie, bohatství moře, řek, skvělý dobytek na pastvách, zvěř z lesů, úrodné vinice, plody zahrad a polí ve Francii spolu s onou známou vášní francouzských kuchařů, právě tyto okolnosti přispívají nemalou mírou dodnes ke slávě a stálé oblibě frnacouzské kuchyně. Její kouzlo spočívá také v rozmanitosti krajových specialit. A tak se běžně stává, že jeden a tentýž pokrm se vaří v různých částech Francie jinak, nebo dokonce jídlo tradiční v jedné oblasti jinde nevaří. Pověst nejlepších krajových kuchyní Francie má Ile-de-France s hlavním městem Paříží, Burgundsko, Provence, Alsasko a také například Normandie.

A co tedy Francouzi vlastně jedí?

Z ingrediencí sýry a víno patří k základům francouzské kuchyně. Ve světové produkci sýrů zaujímá Francie 1. místo před Švýcarskem. Na trhu si lze vybrat přibližně ze 400 druhů. Sýr většinou nesmí chybět při žádném hlavním jídle, slavný francouzský gastronom Brillat Savarin řekl ,,jídlo bez sýra je jako kráska bez oka“. Sýry se objevují na stole zpravidla po hlavním jídle a to vždy více druhů na jednou, aby si stolovník mohl vybrat podle chuti. Sýrová mísa bývá doplněná miskou s máslem a kořením. Sýr je také ve Francii nejoblíbenějším dezertem po obědě nebo večeři.

A k sýru patří víno! Francouzská vína jsou symbolem a tradicí, patří k nejlepším na světě a proto také je Francie považována za nejdůležitější vinařskou zemi světa. Nejznámější jsou značky z oblasti Bordeaux, Champagne, údolí Rhony a Burgundska.

Maso ve Francii je také velmi oblíbené, převažuje vždy hovězí nad vepřovým a skopovým masem. Proslulý pokrm „Hovězí po burgundsku“ je známý v celém světě. Na jídelním lístku se ve francouzské kuchyni setkáme s různými bifteky upravenými jako chateaubriand, tournedos nebo entrecote, což se dá přirovnat k roštěnce. Většina Francouzů dává přednost krvavé úpravě – saignant. Přední hovězí, vepřové maso a vnitřnosti se používají k výrobě proslulých paštik, uzenin, klobás, náplní slaných koláčů, polévek apod.

K masu se ve Francii podávají skvělé omáčky, jak teplé, tak studené, ty dodávají pokrmům onu chuťovou jedinečnost a jsou vizitkou svého tvůrce. Francie dala světu například holandskou omáčku, béarnskou, mornay, mouselline a mnoho dalších.

Francouzům vděčíme i za vinegret, studenou zálivku na saláty, který má mnoho obměn.

Ryby, zejména mořské a nejrůznější mořští korýši zaujímají ve francouzské kuchyni také přední místo. Jejich lov, zpracování a obchod s nimi patří k obživě části obyvatelstva a proto čerstvé ryby a další mořské živočichy v přímořských oblastech na stolech francouzů najdeme častěji, než jiné ingredience. Připravují se na rozličné způsoby, pečené, dušené, vařené … Proslulá je například rybí polévka bouillabaisse – bujabéza, ta je původem z Marseille. Nesmíme zapomenout na slavnou francouzskou úpravu žabích stehýnek, ústřic, humrů, krabů atd. K tradiční pochoutce ve Francii patří i hlemýždi.

V zemi galského kohouta je také velmi oblíbená drůbež, kuřata, křepelky, husy, kachny a perličky. Proslulý je například recept coq au vin – kohout na víně. Oblíbený je i králík, kterého Francouzi upravují na tisíce způsobů, například podlévaného vínem, pečeného s česnekem a bylinkami.

Zelenina se ve Francii konzumuje jak syrová, tak i vařená, dušená nebo zapékaná. K nejoblíbenějším patří chřest, hrášek, karotka, artyčoky, rajčata, cibule, šalotka (jemná odrůda cibule), zelené fazolky, celer, zelí … Vzhledem k příznivým klimatickým podmínkám se pěstování ve Francii velmi daří a tak je čerstvá zelenina na trhu pomalu po celý rok.

Podobně je to s ovocem. Na francouzských tržištích nak´jdeme z domácí produkce především jablka, hrušky, švestky, třešně, maliny, broskve, meruňky, ale i jižní ovoce.

Velkou oblibu zde mají také houby. Už v 17. století botanik Marchant začal houby pěstovat na záhonech s koňskou mrvou. Ovšem pověstné a nejdražší jsou zde francouzské lanýže. Vyhlášené jsou černé périgordské lanýže. Z lesních hub se nejčastěji konzumují hřiby, lišky a smrže.

Pečivo je ve francouzské kuchyni také proslulé. Kdo by neznal bagety – francouzský tenký dlouhý chléb s křupavou kůrkou, croissant – sladké pečivo ve tvaru půlměsíce, slané koláče quiche s různými náplněmi a kynuté briošky ke kávě.

A nesmíme zapomenout na vejce! Mít v zásobě vejce, to je základ francouzské hospodyně pro přípravu amolety – omelety či palačinky.

Brambory se rozšířily ve Francii v 18. století díky botanikovi A. Parmentierovi a těší se oblibě pořád. Jestli je v názvu pokrmu parmentiere počítejte, že v pokrmu budou použity právě brambory.

Koření a bylinky se použitím v různých regionech Francie liší. Nejvíce se používá estragon, majoránka, bazalka saturejka, tymián, rozmarýn, fenykl, šalvěj a šafrán. Nesmíme zapomenout na slavné provensálské koření, které se skládá z rozmarýnu bazalky a tymiánu.

Z nápojů je na prvním místě víno, což je tu národní nápoj. Popijí se i koňak – vinná brandy 2x destilovaná a zrající minimálně 2 roky, calvados – kořalka z jablek, pastis – likér z anýzu. Oblíbený je i absinth – silný tvrdý alkohol vyrobený z pelyňku, anýzu a fenyklu. V 19 století se dával na příděl legionářům jako lék proti malárii. Nějakou dobu byl ve Francii oblíben pak i v některých zemích včetně Francie zakázán. Vyrábí se znovu od roku 1999 z omezením thujonu na 10 ml/1 l.

Text: D. Marounek, volně upraveno ReceptyOnLine.cz

Zdroje: Francouzská kuchařka – D. Peukertová Merkur 1991, Co chutná Evropě – L. Vlachová Avicenum – 1976, Internet

Recepty francouzské kuchyně najdete v naší databázi zde: Francouzská kuchyně

Další články o kuchyních celého světa si můžete přečíst v naší rubrice zde: Co se jí v … aneb národní kuchyně celého světa

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama



Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy