Drůbež má své místo na českých stolech po staletí. Je vítanou surovinou v jídelníčku, dobře připravená i skvělou pochoutkou.
Maso z drůbeže je jemné a úprava většinou rychlá. Na rozdíl od masa savců, nepotřebuje maso drůbeže k zlepšení chuťových vlastností projít procesem zrání, protože svalová vlákna drůbeže jsou jemnější a křehčí, než svalová vlákna savců. Starší drůbež má maso tužší a doba přípravy je proto delší. Maso z mladé drůbeže je naopak lehce stravitelné a dietní. Hlavně kuřecí maso se často vyskytuje na jídelníčku různých diet, obdobně jako maso z krůty nebo krocana. Naopak tučná husa nebo kachna je kalorická bomba.
Mezi drůbež počítáme kuřata, slepice, kohouty, kachny, husy, krůty, krocany, perličky, dříve se mezi drůbež zařazovali i holuby, dnes se řadí spíše mezi zvěřinu.
Naše babičky na venkově drůbež chovali a také ji musely umět zabít, oškubat, vyvrhnout a dále upravit. Ve městech se drůbež kupovala většinou také živá, na trhu. Hospodyňky při nákupu dávali pozor, aby drůbež nebyla stará, špatně živená a nemocná. Mladé husy a kachny se poznávali například podle nohou, které měly být žluté, lesklé, neztvrdlé a plovací blány křehké. Zobák mladé zdravé drůběže měl mít výraznou barvu, brka v křídlech na koncích neobroušená. Ve zřítelnici oka musel být bílý kruh nikoliv žlutý nebo modrý. Mladá kuřata, krocani a perličky měli mít nožky světlé, hladké jakoby tvrdé. Tak pokud se setkáte se živou drůběží, například na venkově, můžete si zkontorlovat, zde je v pořádku.
Dnešní hospodyně jsou tohoto zabíjení ušetřeny. Dnes většinou kupujeme drůbež chlazenou nebo zmraženou, jakost se pozná podle barvy kůže, kvalitní kusy mají kůži bílou až žlutou, stará a špatně živená drůbež má kůži promodralou až šedomodrou.

Nyní pár rad než začneme vařit:
-
Chlazená drůbež je chutnější než zmražená
-
Zmrazenou drůbež rozmrazuje zvolna v chladničce nebo na studeném místě, například ve spíži otočíme hřbetem dolů, doba rozmrazení je 3-6 hodin, podle velikosti, maso rozmražené rychle uvolní příliš mnoho šťávy a po úpravě nebude tolik šťavnaté
-
Zbytky per odstraníme kleštičkami nebo pinzetou, drobné peří chloupky opálíme nad ohněm
-
Starší drůbež před kuchyňskou úpravou potřeme jedlou sodou, druhý den opereme a maso je po upečení daleko křehčí šťavnatější a jemnější
-
Jestli budeme rozmrazovat třeba kuře v mikrovlnné troubě, je lepší stehna a křídla obalit navlhčenými ubrousky, aby nedošlo k vaření slabších částí
-
Drůbež určenou k pečení, smažení apod. vykostíme jen částečně, postupujeme takto: drůbež rozdělíme na půlky nebo čtvrtky, ostrým nožem maso nařízneme a pak jen oddělujeme maso od kosti obnaženou kost vykroutíme nebo odstřihneme. Odstraňujeme jen větší kosti, kost prsní, klíční, stehenní popřípadě i kost hřbetní
-
Kupujeme drůbež větší, kus platíme za stejné množství kostí

-
Plníme-li drůbež nádivkou, břišní dutinu dobře vysušíme, jinak nádivka vlhne a dobře se nepropeče
-
Drůbež se dobře a rychle propeče, když do břišní dutiny vsuneme skleněnou lahev např. zavařovací sklo se teplem nahřeje a maso se peče i zevnitř, někdy se zapichovali např. do krocana kovové jehlice, které vedou do středu teplo
-
Starší husy, krůty, přikryjeme v troubě druhým pekáčem, vlastně podusíme, když maso změkne, odkryjeme a dopečeme do zlatova
-
Pod husu a kachnu tuk nepřidáváme, naopak vypečený tuk sbíráme, aby se nepřipaloval
-
Pečená drůbež bude mít zlatou a křupavou kůrčičku, když kůži před pečením potřeme smetanou nebo máslem a lehce poprášíme moukou, dočervena pečenou kůrčičku docílíme tím, že na konci pekáč vyndáme z trouby pokropíme studenou vodou a vložíme zpět
-
Začíná-li maso při pečení hnědnout a ještě není měkké, přikryjeme ze shora alobalem nebo pečícím papírem a pečeme dál
-
Přidáme-li pod drůbež oloupanou cibuli nakrájenou na čtvrtky šťáva se zahustí a má pěknou barvu i chuť
-
Menšího úbytku masa dosáhneme tím, že drůbež předem povaříme a potom dopečeme do zlatova, získaný vývar použijeme na podlévání praktikujeme u starších kusů a slepic
-
Ke smažení je drůbež nejvhodnější vykostěná a mladá, starší kusy opět povaříme
-
Místo klasického trojobalu můžeme obalíme nejprve v hladké mouce a pak v rozšlehaných vejcích do vajec přidáme trochu piva nebo vína rozšlehaná vejce při smažení nabydou a maso má výbornou chuť
-
Větší počet porcí smažíme v troubě na plechu
-
Smažené maso nenasákne tolik tuku když je po obalení v trojobalu znovu namočíme do rozšlehaného bílku a pečeme
-
Aby se tuk nepřipaloval vložíme do pánve nebo na plech několik koleček mrkve
-
Husí sádlo má více cenných mastných kyselin než vepřové je výborné na topinky do česnečky,rovněž do těsta je výborné zejména do vánoček.
-
Husu porcujeme přímo v pekáči odkud jsme slévali sádlo nebo na prkénku, nejdříve odstřihneme stehna, křídla a část prsou, stehna se nůžkami rozstřihnou na 2 části, potom se rozstřihne trup prsa se stříhají podél prsní kosti na 4 díly, z kobylky (biskupa) uděláme 2 porce
Pečeme, smažíme

-
Drůbež vaříme na mírném plameni a necháme maso jen táhnout, kvalitní drůbeží vývar se vaří 2-3 hodiny podle velikosti kusu
-
Silného vývaru dosáhneme naporcováním masa na menší porce vložením do studené vody, chceme-li však masu zachovat šťavnatost a jemnou chuť, vkládáme drůbež do horké vody a vaříme mírným varem
-
Vývar z tučné drůbeže necháme vychladnout a ztuhlý tuk na povrchu sebereme
-
Pokud je maso i po dlouhém vaření tvrdé (stará slepice, kohout) umeleme na masovém strojku a připravíme haši nebo karbanátky
-
Ke starším kusům při vaření můžeme přidat několik lžíc octa maso částečně změkne
-
Maso ztrácí při vaření hmotnost asi 35-40 % z 500 g vařeného drůbežího masa získáme přibližně 300 g vařeného masa
-
K dušení používáme nepříliš tučnou drůbež,pro lepší chuť špikujeme slaninou
-
Tučnou drůbež naopak zbavíme tuku a teprve potom připravujeme
Vaříme, dusíme:

Grilujeme
-
Při grilování drůbeží maso solíme co nejméně nebo nesolíme vůbec osolené maso vylučuje mnoho šťávy a maso je suché
-
V průběhu grilování do masa nepícháme aby nevytekla šťáva, obracíme kleštěmi na grilování
-
Před grilováním potíráme maso směsí oleje, koření bylinek a necháme minimálně hodinu odležet
-
Dostatečně propečené drůbeží maso jistíme píchnutím párátkem, vytékající šťáva by neměla být krvavá
Autor: D. Marounek
Použité zdroje: Vaříme zdravě chutně hospodárně – 1960 SZN, Velká kuchařka – Vilém Brabec – 1976 Avicenum, Kuchařka naší vesnice – 1988 SZN, Krůta, kuře, králík – J. Mandžuková – 2000 VPK















































