Dieta šetřící

Správně by měl nadpis znít „při zvýšeném vylučování a zvýšené kyselosti žaludeční šťávy“, avšak tyto poruchy se nemusí vždy vyskytovat současně. Pro tyto poruchy se hodí tzv. šetřící dieta, která skutečně šetří trávicí ústrojí několika způsoby – mechanicky, chemicky a fyzikálně. Mechanické šetření sliznice trávicího ústrojí znamená, že všechny potraviny se upravují zcela doměkka a neobsahují tuhé a tvrdé kousky, které dostatečně nezměkly ani delší tepelnou úpravou. Zařazují se převážně pokrmy s mletými, rozmixovanými nebo lisovanými potravinami. Z hlediska chlemického šetření nejsou v dietě zastoupeny potraviny ani pochutiny, které zvýšenou měrou dráždily sluznici trávicího ústrojí. Fyzikální šetření sice znamená, že se nepodávají pokrmy ani nápoje horké nebo příliš studené (natož ledové), ale neznamená to, že by musely být vlažné – od polévky až po nápoj. Vhodná je přiměřená teplota pokrmů a vyloučení ledových nápojů, zmrzliny i mrazených výrobků. Příliš kyselé nebo sladké pokrmy nejsou vhodné.

Kuchyňská úprava vychází z vaření, dušení, opékání a pečení. Smažené pokrmy téměř nepodáváme, protože obsahují vyšší množství tuku s jdou hůře stravitelné. Dává se přednost opékání masa na sucho s násleným podlitím vývarem z kostí nebo zeleniny, popř. vodou. Až do hotového pokrmu, tj. skončení tepelné úpravy, se v malém množství přidá čerstvé máslo nebo kvalitní rostlinný olej. Tuhé potraviny, např. tužší části masa, tuhou zeleninu nebo i ovoce (hrušky), je třeba mechanicky zpracovat, tj. umlít, prolisovat nebo rozmixovat.

Jednotlivé porce jídla mají být poměrně malé, protože při větším naplnění žaludku se zvyšuje vylučování žaludečních šťávy.

Vhodné pokrmy

Maso má být zásadně libové, zbavené veškerého tuku, tvrdých šlach a vazů. Vhodné je maso telecí, libové hovězí, libové vepřové, kuřecí, králičí, krůtí, slepičí, mladé skopové, málo tučné ryby, např. kapr, treska, pstruh, losos, candát, bělice apod. Z masných výrobků používáme vepřovou i drůbeží šunku, kuřecí salám, šunkový salám, jemné párky a v malém množství i jiné, avšak málo kořeněné uzenářské výrobky.

Příkrmy nemají být příliš tučné ani dráždivé. Nejčastěji používáme vařené brambory, bramborovou kaši, vařenou a dušenou rýži, vařené těstoviny, dietní knedlíky a noky.

Tuky se používají v menším množství než obvykle. Dáváme přednost čerstvému máslu, kvalitním rostlinným tukům a rostlinným olejům.

Zelenina má být kvalitní, mladá, čerství. Vhodná je karotka i mrkev, petržel, celer, mladé nezdřevnatělé brukve, květák, fazolky, hrášek, špenát, hlávkový salát, tykev a rajčata. Kromě příloh z vařené nebo dušené zeleniny se zařazují i saláty z čerstvé, sterilované nebo zmrazené zeleniny, jemně ochucené malým množstvím octa nebo citronové šťávy.

Ovoce podáváme čerstvé nebo kompotované. Vhodné jsou meruňky, broskve, jahody, třešně, višně, banány, pomeranče, grapefruity, mandarinky, hroznové víno, maliny i ostružiny a rovněž výrobky z ovoce včetně šťáv, džusů a zavařenin.

Mléko je vhodnou součástí této diety, a to jak čerstvé, tak i kondenzované. Rovněž podáváme kysané mléčné výrobky, tvaroh a většinu druhů sýrů s výjimkou těch, které jsou ochuceny ostrým kořením, např. Pepřem nebo pálivou paprikou.

Koření, které běžně používáme k ochucování pokrmů, se do šetřící diety nehodí. Pokrmy ochucujeme hlavně bylinkami (např. pažitkou, petrželkou, libečkem, koprem, celerovou natí), majoránkou, bobkovým listem, kmínem, křenem, citronovou šťávou.

Vejce se podávají vařená, míchaná (připravená v páře) nebo jako omelety a sedliny (nastavená krupicí nebo vekou).

Polévky volíme spíše zahuštěné, protože silné vývary z masa, kostí i z různých druhů zeleniny zvyšují tvorbu i sekreci žaludečních šťávy. K zahuštění polévky je vhodná na sucho opražená mouka, zátřepka nebo bešamel. Vhodné jsou polévky obilninové, zeleninové, bramborové, mléčné i z bílého pečiva. Jako vložky dáváme do polévek těstoviny, rýži, kapání, noky, krupici, osušenou veku i rozstrouhanou nebo lisovanou zeleninu.

Moučníky nejsou nezbytnou součástí oběda, neboť není vhodné jíst množství jídla najednou. Pokud je zařadíme mezi hlavní denní jídla, připravujeme je z piškotového, taženého nebo odpalovaného těsta nebo podáváme jako moučník vařené krémy, krupicové flameri, ovocné pěny aj.

Bezmasé pokrmy se zařazují do jídelníčku ve velkém výběru: těstoviny, rýžové kaše a nákypy, bramborové pokrmy, různé nákypy, Obilninové kaše (krupicová, vločková, ovocné), knedlíky s tvarohem, omelety, palačinky, lívance, pudink.

Nápoje nesmějí být ani příliš horké, ani studené. Podáváme pravý čaj, bylinkové čaje, šípkový čaj, mléčné čajové nápoje, slabé kakao, mléko, mošty, stolní minerální vody (např. Bílinskou kyselku), bílou kávu, ovocné šťávy.

Kromě správně sestavené diety a vhodné úpravy pokrmů je nutné ještě dodržovat další podmínky:

• Pořádek v jídle. Nemocný by měl jíst pravidelně, vždy přibližně ve stejnou dobu a nevynechávat žádné denní jídlo, tj. ani snídani, ani přesnídavků a svačinu. Měl by si na jídlo vždy udělat čas, jíst pomalu a vklidném prostředí. Zcela nevhodné jsou i dlouhé intervaly mezi jednotlivými denními jídly, např. Mezi obědem a večeří, protože se tak zvýší větší množství kyselé žaludeční šťávy, která v prázdném žaludku působí na jeho stěnu, více jí dráždí a potíže se zhoršují.

• Nemocný by měl mít v pořádku chrup (vlastní zuby nebo protetickou náhradu) a potravu pečlivě kousat a žvýkat.

• Tvorbu žaludeční šťávy i její kyselost zvyšuje i kouření a pití silnějších alkoholických nápojů. Nejhůře působí kouření na lačno, tj. před snídaní nebo v noci.

• Důležitý je dostatek spánku; není příliš vhodné zaměstnání na směny, tj. střídání denních a nočních směn, protože se tím narušuje pravidelný režim. Nehodí se ani zaměstnání s velkým nervovým napětím, se stresovými situacemi apod.

• Vhodné a potřebné je lékařské vyšetření nebo občasná kontrola zdravotního stavu, aby lékař určil, zda se časem nerozvinula jiná choroba, např. Vředová choroba žaludku nebo dvanáctníku.

Šetřící dietu mohou dodržovat i jedinci s citlivějším trávicím ústrojím nesnášející některé potraviny nebo některé způsoby kuchyňské úpravy.

Vybráno: Kuchařka naší vesnice (r.1999)

Autoři: Hana Sedláčková (ved.

autorského kolektivu), Anna Benešová, Marie Havelková, MUDr.

Stanislav Hejda, DrSc., dr.

ing.

Anna Horynová, dr.

Marie Hrubá, prof.

MUDr.

Jiří Jodl, CSc., doc.

MUDr.

Zdeňka Kuncová, Csc.,prof. MUDr.

Vlasta Kurzová, Marie Mazalová, Ladislav Nodl, Karel Pinka, Alice Pinková, Jarmila Rakušanová, ing.

Jana Rysová, Hana Sedláčková, Olga Sobotková, Anna Straková, Marta Vávrová, Marie Voldánová.