Dietou proti kornatění tepen

Kornatění tepen neboli ateroskleróza je choroba častá a obávaná. Člověk, který se chce před touto chorobou chránit, by měl dlouhodobě plnit tři základní opatření: a) nekouřit, b) zaměstnávat svoje svaly, c) jíst vhodnou stravu. S kouřením i s tělesným pohybem se každý musí vyrovnat sám. K zavedené vhodné diety však potřebujete pomoc rodiny a především toho, kdo v domácnosti připravuje stravu. Proto je správné, aby zásady protisklerotické diety znaly i ženy, přestože jsou ohroženy mnohem méně, než muži. Ale ani u žen není kornatění tepen vzácností, a tak je zcela správné, dohodnou-li se manželé, že oba budou dodržovat protisklerotickou dietu.

Jaké jsou zásady této diety?

Množství jídla má být přiměřené způsobu života, tj, zejména tělesné činnosti. Překrmování a přejídání je naprosto nežádoucí, podobně jako hromadění tuku v těle či vyslovená otylost. Jedinci s nadměrnou váhou by měli množství jídla omezovat a postupně se vrátit ke své normální váze. U nich má tedy protisklerotická dieta mírně redukční charakter, avšak i u lidí s normální váhou je na místě střídmost v jídle.

Dávka tuků živočišného původu má být ve stravě snížena a tato zásada platí jak pro čisté tuky, tak i potraviny obsahující tuk. Zásadně dáváme přednost potravinám s nízkým obsahem tuku. Snažíme se zvýšit příjem kyseliny linolové potravou, protože tato látka dovede do jisté míry chránit naše tepny před sklerotickými změnami. Je hlavním představitelem tzv. nezbytných nenasycených mastných kyselin a je obsažená hlavně v rostlinných olejích. Ani všechny olej však nejsou touto látkou stejně bohaté – mezi nejbohatší patří olej sojový a slunečnicový. Dáváme přednost použití bez tepelné úpravy nebo po kratším zahřátí, protože kyselina linolová se delším zahříváním na vyšší teplotu rozkládá. Nejvýhodnější použití olejů je tedy do salátů, majonéz či k omaštění vodných pokrmů. Denní dávku kyseliny linolové uhradí asi 2 lžíce slunečnicového či sojového oleje.

Ve skutečnosti však dostáváme tuto látku i z řady dalších potravin: rostlinných tuků obsahujících neztužený slunečnicový olej, drůbežího sádla, tuku z ryb, ořechů a oříšků. Menší množství kyseliny linolové obsahují i živočišné tuky, v nich však převládají mastné kyseliny nasycené, jež rozvoji cévních změn nebrání.

Dále se doporučuje omezovat množství vaječných žloutků asi na 3 ks týdně. Bílky je možno jíst bez omezení, neboť neobsahují tuk ani choresterol. Vylučují se o další bohaté zdroje cholesterolu, jako je mozeček. Omezuje se spotřeba cukru jak čistého, tak v potravinách: v nápojích, pečivu, , marmeládách, kompotech apod. Cukr přináší do těla pouze energii avšak žádné vitamíny ani minerální látky, takže o mnoho nepřijdeme.

Do jídelníčku zařazujeme velké množství zeleniny a ovoce, především v syrovém stavu tedy čerstvé. Až v druhé řade používáme potraviny sterilované a zmražené. Zeleniny a ovoce by mělo být denně na stole dostatek. Znamená to i časté zařazování zeleninových pokrmů do našeho jídelníčku kromě jídel smažených. Je-li výběr, dáváme přednost těm druhům zeleniny a ovoce, které jsou bohaté na vitamín C. Raději tedy používáme papriky či rajčata, než kyselé okurky a raději kapustu než mrkev. O vitamínu C se v minulosti tvrdilo, že umí chránit před kornatěním tepen. Podařilo se prokázat, že při jeho nedostatku vázne v těle právě odbourávání cholesterolu. Hrubá vláknina obsažená v ovoci, zelenině i ve výrobcích z tmavé mouky, je sice nestravitelná, avšak mimo jiné dovede chránit před cévními změnami. Proto doporučujeme i tmavé druhy chleba.

Vyhýbáme se smažení potravin na živočišných tucích nebo ztuženém tuku, nepoužíváme jíšky z másla, sádla či loje, potraviny zbytečně dlouho nezahříváme. Do protisklerotické diety se často vsunují ovocné či zeleninové dny, kdy se jí po celý den jen ovoce nebo zelenina.

K pití dáváme vedle vody i sodovku, bylinkový, šípkový či pravý čaj, ovocné šťávy, mošty a stolní minerální vody.

Autor: MUDr. Stanislav Hejda DrSc.