Je Václava, kdo by nějakého neznal? Hurá jdeme do hospody, stejně jako v den, kdy mají svátek naši Pepíci! Ale pozor. Císařem Františkem Josefem II. byl vydán dekret – nařízení, kterým lidu nařídil slavit posvícení v jeden čas, tedy právě v neděli po svátku Václava. A tak vznikly tzv. „císařské hody nebo také havelské posvícení“.
Císařské hody nebo také havelské posvícení
Za starých časů se posvícení slavilo téměř v každé farnosti v jinou dobu. Lidé chodili na posvícení konaná v okolních obcích nejen aby navštívili své příbuzné a přátelé nebo aby něco utržili prodejem různého zboží, ale také proto, že se jim díky této slavnosti naskýtala možnost dobrého jídla a zároveň odpočinku od práce. A tím, jak se lidé bavili, pracovní morálka trpěla. Císař František Josef II. chtěl nějakým způsobem sjednotit oslavy v celé zemi a proto roku 1787 vydal nařízení, kterým lidu nařídil slavit posvícení v jeden čas. Termín stanovil na neděli po svátku svatého Václava. Poslušní poddaní přijali toto nařízení velice nadšeně. Od té doby slavili třetí neděli v říjnu tzv. „císařské hody nebo také havelské posvícení“ a mimo nich dál i svoje místní posvícení tzv. „naše posvícení“.
Zdroj: „Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce – Podzim”











































