Tento původem keltský svátek se slaví v předvečer 1. května a na 1. května. V tento den nastává čas uctít život ve všech jeho nesčetných formách. Jde hlavně o svátek plodnosti doprovázený oslavou přírody a přinášením obětí divoké zvěři a přírodním živlům. Slaví se příchod jara a pálí se ohně na obranu proti čarodějnicím, což je zvyk podstatně novější, který přineslo křesťanství.
Na počest Velké matky a Rohatého boha z krajiny lesa je květen měsícem svobody sexu. Dříve se v tento den daly uzavírat sňatky na zkoušku na dobu jednoho roku a jednoho dne. Když to neklaplo, partneři se jednoduše rozešli, každý svou cestou.
Jako většina významných dnů v roce měl i svátek čarodějnic svá obřadní jídla a rituály s ním spojené. V tyto dva dny (30.
dubna a 1.
května) se nesmělo z domu vydat nic, co pocházelo z mléka nebo hovězího dobytka. Potměšilé čarodějnici totiž stačil k uřknutí krávy jen docela malý střípek másla, aby ji zbavila mléka. Čarodějnické menu filipo-jakubské noci tvořily koláčky s mákem, boží milosti, pečené kuře, česnek a cibule.
Nesměl chybět ani tzv. mrváň. Tohle dnes zapomenuté pečivo z kynutého těsta dříve provázelo každý obřad od zrodu do smrti, léčili se jím choří a jeho pomocí se věštila dokonce i budoucnost.
Při tomto čase patřilo mezi zvyky hodování, stavění májek, trhání květin, rozdělávání ohňů, nevázaný sex. Svátek se světil medovinou, konzumováním sladkostí, koláčů, cukroví, ovoce a mléčných pokrmů.
Postupem doby se z výročních ohňů a oslav příchodu jara a plodnosti stalo “pálení čarodějnic”. Mladíci zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky, prý proto, aby viděli, jak čarodějnice létají na košťatech v povětří nebo ji případně tímto mohli srazit k zemi. Ohně se také zapalovaly na obranu proti zlým mocnostem. Zvyky a tradice našich vesnic vychází přímo z pohanství a oslav matky přírody avšak jsou silně ovlivněny křesťanstvím, které se snaží pohanství vykořenit.
Další názvy pro tento svátek: Filipojakubská noc, Zvěstování Panny Marie, Velpružina noc, Rudemas, Giamonios, Ruod, Bhealltainn
Podle jmén svatých apoštolů Filipa a Jakuba se také tento lidový zvyk nazývá Filipojakubská noc. S jejich osobami však tato tradice nemá nic společného, jen to, že se provádí v noci z 30.
dubna na 1. května. Kořeny tohoto zvyku pocházejí ze středověku, kdy se věřilo, že zlé a nečisté síly bývají mocnější právě v tuto noc. Symbolem těchto sil byl ďábel, který může moc na zemi uplatňovat pouze prostřednictvím svých pomocníků – čarodějnic a čarodějů. To je také jeden z mnoha důvodů, proč se na obranu před čarodějnicemi na vyvýšených místech pálily ohně.
1.11. Světový den veganů přichází ve znamení nových chutí
10.2. – Světový den luštěnin