Velikonoční svátky jsou časem, kdy si na talíři dopřáváme samé dobroty – nádivky, vajíčka, mazance nebo beránky. Každý je slaví trochu jinak, vzhledem ke kraji, ze kterého pochází a k náboženství, které vyznává. Podle našich tradic předchází Velikonocům dlouhý půst zakončený Květnou nedělí. Poté přichází velikonoční týden, během něhož na každý den připadá jiný zvyk. Víte jaký?
Škaredá (nebo také „sazometná“) středa
V tento den se připravují „škaredá“ jídla, např. bramboráky nebo různé placky, které se natrhají na nevzhledné kousky. Na vesnicích se v ten čas honil Jidáš – po vsi chodila chasa a nahrazovala zvony řehtačkami. (Zvony totiž údajně odletěli do Říma.)
Zelený čtvrtek
Zelenou mělo hlavně zdravé jídlo – zelenina a luštěniny. Zároveň se už zadělávalo těsto na pečivo, pojmenované právě po Jidášovi. Těsto se motalo do tvaru provazu, na kterém se nebohý Jidáš oběsil.
Velký pátek
Doma ani venku se nesměl připravovat žádný pokrm, všichni drželi půst a modlili se za lepší časy. Kdyby se někdo chtěl k této tradici vrátit, postit se a obrátit se do sebe, má k tomu nejpříhodnější podmínky. Na Velký pátek dnes totiž připadá státní svátek, tedy volno. Mezi povolená jídla patřila ryba, polévka z kysaného zelí a brambor nebo špenát, hrách, jáhly, čočka – zkrátka to, co měl každý doma při ruce.
Bílá sobota
Název je odvozen od bílých plášťů středověkých novokřtěnců. Na Bílou sobotu se opět rozezvonily zvony, před kostelem se založil obřadní oheň, o který se zapalovala svíce (tzv. paškál). Mezi hlavní pokrmy patřil mazanec, zmíněné Jidáše a nádivka s kopřivami. (Té se také říkalo hlavička, jelikož maso pocházelo z hlav dobytka.)
Boží hod velikonoční (neděle)
Dodnes gastronomicky nejzajímavější velikonoční den. Slávu sklízejí hlavně vejce na všechny způsoby. Dále se připravuje sladký beránek, který symbolicky nahrazoval skutečné beraní maso. Celá hostina se nejprve odnesla posvětit do kostela, teprve pak mohly začít opravdové hody. Každá hospodyňka si dala hodně záležet, jelikož výsledek uviděly v kostele sousedky. Utrhnout si ostudu nepřicházelo v úvahu.
Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí bylo a zůstává též ve znamení vajíček. Ta se připravují smažená, plněná, nebo poslouží na pomazánku, či do nádivky. S Velikonočním pondělím je spojena i poněkud kontroverzní tradice šlehání dívek pomlázkou.
Náš tip:
Zpříjemněte si svátky jara návštěvou své oblíbené restaurace. Například v Café Elektric v Kolowratském paláci na Ovocném trhu nabízí vynikající Velikonoční menu, na které si můžete zajít od 9. 4. – 13. 4. 2020.
Velikonoční menu 2020:
Předkrm:
Domácí terinka z kuřecího a husího masa, zauzená mayo, cibulové chutney, low carb chléb 205 Kč
Veganská polévka:
Krém z medvědího česneku, uzený losos, creme fraiche 95 Kč
Hlavní chod:
Jehněčí kotletky, bramborovo-celerové pyré, listový špenát 395 Kč
Rizoto z červené pšenice s hráškem, mátou, dýní a pošírovaným vejcem 315 Kč
Veganské kapustové placičky, pečený květák, dýně, řepa, restovaný špenát, pesto z vlašských oříšků, petrželky a kopřiv 320 Kč
Dezert:
Smažená zmrzlina (slaný arašíd vegan), omáčka z čokolády, vaječného likéru, maliny, lískové oříšky 195 Kč
Více se dozvíte zde: Cafe-elektric.net
Znáte symboly z rybích konzerv?
Zpříjemněte dětem začátek školních povinností výbornými svačinkami
Fotogalerie:
