Život PETKY

Odkud přišla a kde se vzala?

„A skláři nebudou mít co žrát…,“ známý citát z hořké komedie Pelíšky. Vynález. Zázrakem v podobě nerozbitné skleničky to začalo, ale postupně se plasty prosadily jako dominantní materiál moderní doby. Umělá hmota se zkratkou PET neboli polyethylentereftalát se proslavila právě jako materiál pro láhve a provází nás dnes v nejrůznějších podobách na každém kroku. Věděli jste ale, co se s PET láhví děje dál, po tom co vypijeme její obsah?  

 
Plast je dobrý sluha, ale zlý pán

Plasty v posledních letech dominují nejen v našich odpadkových koších, ale v celém světě. Tvoří totiž drtivou většinu obalového materiálu a je nejvyšší čas zamyslet se, zda nám plastové království nezačíná přerůstat přes hlavu. Alarmující jsou zejména zprávy o plujících plastových ostrovech v oceánech, které ohrožují drahocennou flóru a faunu. Zčásti lze pomoci tříděním do žlutých kontejnerů a následnou recyklací. Obecně lze přispět také využíváním jiných obalových materiálů. Ať už se rozhodnete koupit si přístroj na výrobu domácí sodovky namísto častých nákupů balených vod, nebo budete při nákupu používat látkovou tašku, a ne ty igelitové za poplatek, na cestě za omezením plastů se počítá vše.

 

Vhozením do kontejneru příběh PETky nekončí

Příběh PET láhve startuje nákupem v obchodě. Po vypití obsahu se s ní rozloučíme u žlutých kontejnerů. Náš úkol tím končí, ale cesta plastového odpadu teprve začíná. „Kontejnery žluté barvy patří mezi nejrozšířenější nádoby na tříděný odpad. Třídí se do nich prakticky veškeré plasty, vždy je ale třeba se řídit pokyny na nálepkách na sběrných nádobách,“ vysvětluje Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství.

 

Kam plast míří dál

Plastový odpad se sváží svozovými vozy vybavenými lisem, který je stlačí. Vozidlo díky tomu pojme tohoto odpadu až 6x větší objem. Z aut plast putuje na třídicí linky, kde je ručně dotřiďován. Pracovníci stojí podél pásu a vybírají jednotlivé druhy plastových odpadů. Zachycují i nežádoucí nečistoty, které se obvykle odvážejí k energetickému využití. Máme však i linky automatické, na kterých jsou k třídění využívány optické senzory. Po vytřídění je naše PET láhev spolu s ostatními rozdrcena na tzv. PET flakes. „Drť je pak několikanásobně proprána a vysušena. Takto vyčištěné vločky putují do tzv. granulátoru, kde jsou teplem roztaveny na plastové granule. Výsledkem je velmi cenná surovina, tzv. regranulát, kterou je možné použít k výrobě nových produktů,“ popisuje Havelka. Věděli jste, že třeba v San Francisku objevili technologii, která přeměňuje PET láhve v designovou obuv? Na výrobu jednoho páru bot se použijí přibližně tři plastové láhve.

 

Barva je důležitá

„Při stoupajících cenách primárních surovin jsou právě regranuláty, které vznikají tepelným roztavením PET láhví, tím nejekonomičtějším a nejekologičtějším řešením pro další výrobu věcí z plastu,“ doplňuje Havelka. Pro výrobce je pak důležitým kritériem to, zda byly plasty na třídicích linkách roztříděny mimo jiné podle barev, díky čemuž má tato plastová surovina jednotnou barvu. Například čiré PET láhve se přemění na stejně čiré vločky a tzv. čiré regranuláty.

 

Plastový uzávěr

A co uzávěr láhve? Ten samozřejmě také patří do žlutého kontejneru. Liší se však materiálem, ze kterého je vyroben (proto můžete uvnitř víčka vidět kód, který značí druh materiálu), a proto je lepší jej při třídění sundat. Recyklace víček totiž probíhá trochu jiným způsobem a i jejich výkupní cena může být vyšší než u samotných PET láhví. Plastové uzávěry mají všelijaké barvy. Zajímavostí je, že nejdráže se aktuálně vykupují víčka červená.

 

Plastový fenomén

Leckdo si možná ani neuvědomuje, jak široký sortiment plast zastupuje. Do plastu se oblékáme, vozíme se v něm, s jeho pomocí i stolujeme. Produkce a spotřeba PET láhví je enormní, každý rok dochází k recyklaci přibližně 750 milionů tun polyethylentereftalátu. Z regranulátů se vyrábí technická a textilní vlákna. Nejvíce výrobků z recyklovaných PET láhví nalezneme v potravinářství, stavebnictví a módním průmyslu. Málokterý veletrh designu se dnes obejde bez sekce věnované výrobkům z recyklovaných materiálů. Například plastový kolíček na prádlo je až ze 75 % vyroben z recyklovaného materiálu.

V České republice se v současné době nachází více než 300 000 barevných kontejnerů. Přes 100 000 z nich je na plast. Pravidelně třídí asi 72 procent obyvatel tuzemska. V roce 2016 každý z nás vytřídil průměrně cca 12 kg plastového odpadu za rok. Celkově to tedy bylo přes 120 000 tun plastů.

„Pet láhve však nejsou jediný plast, který je zapotřebí třídit. Smysluplného zužitkování lze recyklací dosáhnout i u dalších plastových materiálů, které se správně vytřídí. Neváhejte tedy a třiďte všechen plast správně, protože jen díky vaší podpoře může příběh správné a smysluplné recyklace plastu pokračovat,“ upozorňuje Havelka a dodává: „Třiďte odpad, má to smysl.“

Fotogalerie: