Když za komunistů nebyly – s prominutím – dámské vložky, řešil to i komunistický sekretariát na nejvyšší úrovni. Dnes problém zemědělství, dotovaných potravin, nesoběstačnosti a samozřejmě nedostatku mléka a až chaotickém výpadku másla řeší resortní ministr a Visegrádská čtyřka. S Bruselem to ale ani nehne a zatím není vidět, že by se zabýval potřebami v „nových“ členských zemích z východní Evropy. Jak říkají farmáři – jako odbytiště jsme dobří, jako dodavatelé nepotřební. Jaká je to tedy spravedlnost a společný trh? táží se. Máslo nejen že je strategická komodita, ale u nás možná „promluví“ i do parlamentních voleb. Stovka za kostičku před Vánocemi není už science-fiction …
Zúčastnili jsme se besedy zemědělců s médii a přinášíme překvapující informace, týkající se mimo jiné i hmotných rezerv. Marže a druhá strana belgického másla. „V roce 1999 až 2000 měl obchodník na másle něco přes 20 procent marže, dnes je kolem 40 procent,“ hodnotí současnou „máslovou krizi“ předseda Agrární komory Plzeňského kraje Jaroslav Šíma.
„Na začátku roku jsme hovořili o tom, jak se cena mléka tlačí dolů, jak je přebytek mléka, hlavně sušeného, a o tlaku z Austrálie, Nového Zélandu. Najednou jsme na opačném pólu. Například německá mlékárna Goldstein zvedla pro nás cenu o 22 haléřů, což je významný krok.“ V Německu mlékaři dostávají podle Šímy za mléko více než u nás. „Dá se to vysvětlit tak, že je tam menší marže. Samozřejmě můžeme hovořit o větší produktivitě těch mlékáren, kde jsou technologicky dál. Je prokázáno, že na ty své výrobky nasazují jiné marže než na naše.“ …
Více se dozvíte po kliknutí na okno Facebooku!
Zdravé vaření s Fitrecepty slaví úspěch, vychází druhý díl kuchařky mladých studentů
Zemřel muž, který vymyslel pizzu s ananasem











































