Velikonoce

Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky jara ve velké části naší zeměkoule, tedy přesně tam, kde najdeme křesťany a jejich víru. Velikonoce jsou totiž křesťanské svátky, které mají připomínat zmrtvýchvstání Ježíše Krista. A když jde o svátky, tak k těm většinou patří skvělé, často slavnostní jídlo. Následující řádky si tedy povíme o tradičních pokrmech, které se připravují právě o Velikonocích ve světě, ale ne jen o jídle, ale také o zvycích, které velikonoce v různých částech světa provázejí.

Kořeny Velikonoc sahají dál než k počátku našeho letopočtu. Vycházejí z židovské slavnosti zvané pesach – uchránění, ušetření, přejití (odtud latinské, řecké a ruské pascha, naše pašije) na počest vysvobození Židů z egyptského otroctví. Každá izraelská rodina zabila beránka a jeho krví potřela domovní dveře. Pak beránka upekli a snědli. Věřilo se, že v domech neoznačených beránčí krví, tedy v domech egyptských otrokářů, pomřelo vše prvorozené.

Kořeny Velikonoc sahají dál než k počátku našeho letopočtu. Vycházejí z židovské slavnosti zvané pesach – uchránění, ušetření, přejití (odtud latinské, řecké a ruské pascha, naše pašije) na počest vysvobození Židů z egyptského otroctví. Každá izraelská rodina zabila beránka a jeho krví potřela domovní dveře. Pak beránka upekli a snědli. Věřilo se, že v domech neoznačených beránčí krví, tedy v domech egyptských otrokářů, pomřelo vše prvorozené.

… stejně jako při koledě, v pondělí mají mládenci právo polít vyhlédnutou dívčí oběť vodou. Vodu si nosí ve vědrech a může jí tedy být i větší množství. Měli by však brát ohled na počasí a dát pozor na škody, které by polití mohlo způsobit v obytných prostorech …

Jedním ze symbolů Velikonoc je vajíčko, což má také dávnou tradici. Zvyk konzumovat ho v době svátků jara k nám přišel z Německa a zdá se, že souvisí s velkým postem, při němž se nesměla jíst ani vejce, a lidé proto nedočkavě čekali, až postní doba skončí. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček neboli zhotovování kraslic doprovázený řadou obřadů a pověr. Od nepaměti symbolizovalo vejce zárodečný chaos, ze kterého vznikl svět, ale také životní sílu, narození a zmrtvýchvstání, nesmrtelnost, návrat jara a díky skořápce i pocit bezpečí. Z vajíčka Lédy oplodněné Diem v podobně labutě se přece narodila krásná Helena, příčina trojské války. V antických hrobech byly nalezeny figurky boha Dionýsa s vajíčkem v dlani, což byl symbol návratu k životu. Židé podávají pečené vejce „betzab“ při velikonoční hostině, protože jim připomíná jarní oběti v jeruzalémské svatyni.

Jedním ze symbolů Velikonoc je také zajíček. Najdeme ho už v bibli mezi stvořeními „maličkými na Zemi a moudřejšími nad mudrce“, kdy měl pravděpodobně symbolizovat chudé, skromné a pokorné. Křesťanství se k němu přesto stavělo s jistým odstupem pro jeho údajnou nadměrnou smyslnost a příslovečnou zaječí plodnost. Býval proto znázorňován jako bílý zajíc u nohou Panny Marie, což mělo symbolizovat vítězství čistoty nad tělesným pokušením. A to o sobě dávalo nejvíce vědět právě na jaře.