Kořeny Velikonoc sahají dál než k počátku našeho letopočtu. Vycházejí z židovské slavnosti zvané pesach – uchránění, ušetření, přejití (odtud latinské, řecké a ruské pascha, naše pašije) na počest vysvobození Židů z egyptského otroctví. Každá izraelská rodina zabila beránka a jeho krví potřela domovní dveře. Pak beránka upekli a snědli. Věřilo se, že v domech neoznačených beránčí krví, tedy v domech egyptských otrokářů, pomřelo vše prvorozené.
Křesťané se však vždy snažili oddělit Velikonoce od židovského svátku pesach. Židé obětovali beránka vždy čtrnáctý den v měsíci bez ohledu na to, o který den v týdnu šlo. Křesťané na rozdíl od nich začali slavit vzkříšení spasitele vždy v neděli, tedy konkrétní den v týdnu. S obdobnými svátky se setkáváme i u pohanů, kteří v tu dobu slavili příchod jara.
Teprve na Nikajském koncilu r. 325 bylo rozhodnuto, že Velikonoce mají připadnout na první neděli po prvním jarním úplňku po jarní rovnodennosti.
Jejich datum tedy tedy od té doby kolísá mezi 22. březnem a 25. dubnem. Nejpozdější Velikonoce byly v minulosti 25. dubna v roce 1943, nejčasnější se pak Velikonce slavily 22. března v roce 1818.
K velikonocům neodmyslitelně patří různé tradiční zvyky a symboly, které se v některých částech Česka drží dodnes. Koleda, polévání, fašank a pochování basy, vynášení Morény, zajíček … pečení mazance a vysévání obilí, to vše patří k tradičním Velikonočním svátkům.
A co by byly Velikonoce bez koledy! Koledovat se chodí v pondělí (platí od půlnoci do půlnoci). Chodí spíše odrostlejší kluci, popřípadě již dospělí mladí muži, v žádném případě dívky. Na koledu se chodí pouze k těm lidem, se kterými se známe (sousedi, kmotři, příbuzní). Přijde-li mládenec s pomlázkou k dívce domů, mohou si to sousedi vykládat i tak, že o ni stojí. Chlapec však může kteroukoli dívku po celý den “prohnat” náhodně na ulici. Výslužka v podobě vajíčka je symbolická a dobrovolná a koledníkům o ni v první řadě nejde. Vhodnou odměnou pro koledníky je jedno, často červené vejce. Vyšlehání pomlázkou (většinou z vrbových proutků) má mít na postiženou (postiženého) omlazující účinek.
Výplatu pomlázkou mohou děvčata klukům vrátit druhý den ráno, t.j. v úterý. Nerespektováním výše uvedených pravidel dochází často k tomu, že dnes v mnoha domácnostech už nikomu ani neotvírají a konečným důsledkem by mohl být i postupný zánik koledy, což si jistě nikdo nepřeje.
Jedním ze symbolů Velikonoc je vajíčko, což má také dávnou tradici. Zvyk konzumovat ho v době svátků jara k nám přišel z Německa a zdá se, že souvisí s velkým postem, při němž se nesměla jíst ani vejce, a lidé proto nedočkavě čekali, až postní doba skončí. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček neboli zhotovování kraslic doprovázený řadou obřadů a pověr. Od nepaměti symbolizovalo vejce zárodečný chaos, ze kterého vznikl svět, ale také životní sílu, narození a zmrtvýchvstání, nesmrtelnost, návrat jara a díky skořápce i pocit bezpečí. Z vajíčka Lédy oplodněné Diem v podobně labutě se přece narodila krásná Helena, příčina trojské války. V antických hrobech byly nalezeny figurky boha Dionýsa s vajíčkem v dlani, což byl symbol návratu k životu. Židé podávají pečené vejce “betzab” při velikonoční hostině, protože jim připomíná jarní oběti v jeruzalémské svatyni.
Nesmíme však zapomenout ani na velikonočního zajíčka! Najdeme ho už v bibli mezi stvořeními “maličkými na Zemi a moudřejšími nad mudrce”, kdy měl pravděpodobně symbolizovat chudé, skromné a pokorné. Křesťanství se k němu přesto stavělo s jistým odstupem pro jeho údajnou nadměrnou smyslnost a příslovečnou zaječí plodnost. Býval proto znázorňován jako bílý zajíc u nohou Panny Marie, což mělo symbolizovat vítězství čistoty nad tělesným pokušením. A to o sobě dávalo nejvíce vědět právě na jaře.
Tak bych mohl pokračovat dál a dál, pojem za pojmem, tradici za tradicí. Kdo má chuť se začíst do dějin a tradic velikonoc, klikněte si na naše starší články související s Velikonocema. Přeji pěkné počtení a hlavně všem pohodové prožití jarních svátků, které tu budou už co nevidět.
Další články k tématu:
Kořeny Velikonoc 
Velikonoční vajíčko Velikonoce – pojmy
Původ a datum Velikonoc 22.3. až 25.4. Velikonoce
Velikonoční recepty:
Velikonoční buchty Velikonoční pletenec s mandlemi Piškotové kraslice
Babiččin mazanec Babiččin velikonoční beránek Vajíčkoví zajíčci
Velikonoční plněné skořápky Pomlázková vejce plněná Velikonoční věnec …..
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.