Nejedlá, poměrně hojně rostoucí houba a to od září do listopadu.
Latinsky: Pholiota higlandensis
Nejedlá ……………….. Šupinovka spáleništní je nejedlá houba, v kuchyni zcela bez využití.
Doba výskytu: září až listopad
Roste hojně jednotlivě nebo ve skupinách na spáleništích.
Klobouk až 70 mm, polokulovitý, pak vyklenutý až plochý, za vlhka značně slizský, v mládí na okraji s bělavými pomíjivými zbytky vela, rezavě okrový až oranžově hnědý, na okraji světlejší až žlutavý nebo krémový.
Lupeny vykrojené a zoubkem připojené, olivově žluto okrové, pak okrově hnědé. Třeň až 80 mm, válcovitý, bělavý až nažloutlý, naspodu až rezavě hnědý, pouze v mládí s nevýraznou prstenovitou zónou.
Možná záměna:
Podle ekologie dobře určitelný druh.
Zajímavost:
Rod šupinovka obsahuje přes 30 druhů, žádný druh není jedovatý, přesto jen 2 druhy jsou uváděny jako jedlé: šupinovka kostrbatá a šupinovka šedohlínová (ve starších atlasech se uvádí i šupinovka slizská). Nevynikají však kvalitou, jsou vhodné upotřebit jen pár plodnic do směsí z nouze. Většina šupinovek má velmi hořkou dužninu, rostou na dřevě listnáčů, jehličnanů, rozkládajícím se listí, kůře, rostlinných zbytcích.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek












































































































































