Hojně v trsech rostoucí houba a to od srpna až do prosince. Je nejedlá.
Latinsky: Pholiota adiposa
Nejedlá ………………… Šupinovka slizská je nejedlá houba, v kuchyni zcela bez využití.
Doba výskytu: srpen až prosinec
Roste dosti hojně v trsech na na listnáčích, nejčastěji bucích jak na mrtvých, tak živých stromech.
Klobouk až 150 mm, polokulovitý až zvoncovitý, pak vyklenutý až téměř plochý, za vlhka slizský, zlatožlutý, pak citronově žlutý až žluto okrový s přitisklými rezavě okrovými až rezavě hnědými šupinami, za sucha mizí a zřetelné jsou jen hnědé skvrny. Lupeny husté, žlutookrové, ve stáří okrově hnědé. Třeň až 200 mm, válcovitý, za vlhka mírně slizský jinak suchý nebo lepkavý, nahoře světle žlutý, pod prstenem žlutookrový, na bázi rezavě hnědý s rezavými šupinami.
Možná záměna:
Podobná je šupinovka zlatozávojná (Pholiota cerifera), která však není slizská a roste pouze na vrbách.
Zajímavost:
Rod šupinovka obsahuje přes 30 druhů, žádný druh není jedovatý, přesto jen 2 druhy jsou uváděny jako jedlé: šupinovka kostrbatá a šupinovka šedohlínová (ve starších atlasech se uvádí i šupinovka slizská). Nevynikají však kvalitou, jsou vhodné upotřebit jen pár plodnic do směsí z nouze. Většina šupinovek má velmi hořkou dužninu, rostou na dřevě listnáčů, jehličnanů, rozkládajícím se listí, kůře, rostlinných zbytcích.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek






































































































































