Střevlička východní

V Česku nepůvodní druh, byla k nám zavlečena s plůdkem býložravých ryb. Osídlila především stojaté vody. Při větší početnosti konkuruje hospodářsky cenným rybám.

 

Latinský název: Pseudorasbora parva

Jiný název: Stone moroco, Tschebatschek, Amurskij čebačok, Hrúzovec sieťovaný

Rozpoznávací znaky:

Malá rybka s ústy umístěnými v hodní části hlavy, dolní čelist je delší než vrchní. Ploutve má zaoblené, ocasní však vykrojenou. Šupiny má střevlička, vzhledem ke své velikosti, velké s výraznou postranní čárou táhnoucí se středem jejího těla, na krajích mají tmavý flíček. Zbarvená je od žluto-zelené až do světle hnědé. Hřbet má tmavší, boky s bříškem světlejší, někdy zbarvené do žluta nebo stříbrna. Hlavně mladé rybky lze zaměnit za slunku stříbrnou (obecnou). Žijí na stejných místech, ale střevlička je výrazněji zbarvená a také má menší základnu řitní ploutve (střevle 6 má paprsků, slunka 10-13).

 

Obecně:

Je to velmi malá rybka žijící v menších hejnech. Zdržuje se především u dna, nebo v zarostlých trsech vodních rostlin, jen občas ji uvidíme pod hladinou nebo na volné ploše.

Rybka dorůstá délky do 8 cm, a 10 g váhy, ale výjimečně se mohou objevit jedinci velcí i 11 cm. Dožívá se maximálně 5 let života, ale většinou méně.

Vždy několik rybek, více samců se tře najednou od dubna do června, opakovaně na místa očištěná mlíčňáky, jikry lepí na kameny, ulity měkkýšů apod. Zajímavé je, že mlíčňáci své jikry aktivně chrání, dokud se plůdek nevykulí.

Příprava v kuchyni:

Je to malá rybka nevalné chuti. Vzhledem k její velikosti (dorůstá maximálně do 10 až 11 cm) je předurčena spíše pro skrmení dravců, než jako pochutina na talíř. Dá se samozřejmě zparcovávat jako jiné malé plevelné ryby.

Autor obrázku: akademický malíř K. Hísek

Další články k tématu:

Základní způsoby tepelných úprav ryb Pokrmy z ryb, rybek a rybiček

Ryby sladkovodní, dělení a úprava …

Fotogalerie: