Střevle potoční

Před nedávnem ještě hojný druh v pstruhovývh potocích a říčkách. Vlivem znečištění a úprav toků zmnoha míst vymizela. Nemá hospodářský význam, slouží však jako potrava pstruhů. Dnes je tato rybka celoročně chráněná.

Latinský název: Phoxinus phoxinus

Jiný název: Common minnow, Elritze, Goljan, Čerebľa potočná, Vairon commune

Rozpoznávací znaky: Drobná rybka s protáhlým tělem. Má malé šupinky, ploutve má zaoblené, kromě hřbetní a ocasní. Ústa má posazená dole, oko je umístěné ve střední čísti hlavy, těsně nad postranní čárou. Mlíčňáci jsou podstatně barevněji zbarvení, než jikrnačky, v době páření mají drobnou vyrážku patrnou především na hlavě. Hřbet i boky bývají většinou pokryté tmavými skvrnkami, mimo dobu tření se hřbet rybek zbarvuje do šedo, nebo olivově zelené barvy, někdy až do barvy zlatavé. Břicho pak mají žluté až bělavé. V době tření, hlavně mlíčňáci, mají tělo zbarvené ostřeji do červena, černa a zelené barvy. Jikrnačky jsou i v době tření méně nápadné.

 

Obecně:

Malá hejnová rybička žijící v čisté vodě mimo hlavní proud, v klidnějších ramenech a tůňkách. Je to jedna z našich nejmenších kaprovitých ryb. Ve vodě upotává pozornost svou typickou čilostí. Hejna střevlí neustále stoupají k hladině a zase klesají ke dnu.

Střevle potoční je velká 10-12 cm, žije maximálně 5 let. Krmí se larvami, korýši i řasami. Třou se v dubnu až červenci, v této době krátkodobě migrují na trdliště. Slouží především jako potrava pstruhů.

Dnes je chráněná, z vod vymizela především díky zhoršené kvalitě vody a nadměrnému vysazování pstruhů, přitom v minulosti to byla v našich vodách hojná rybka, která se dokonce používala jako nástraha při sportovním rybolovu.

Příprava v kuchyni:

Maso střevle je prý hořké, ale jíst se dá. Přesto si raději najdeme jiný typ ryby ke konzumaci, protože střevle potoční je v současné době celoročně chráněná.

Autor obrázku: akademický malíř K. Hísek

Fotogalerie: