Patří k nejchutnějším šťavnatkám. Podle názvu je zřejmé, kdy můžeme tento druh nalézt. Roste od prvního citelnějšího ochlazení až do období větších mrazů. Nevadí ji ani lehké přemrznutí. Nalezneme ji převážně v borových lesích ve větších skupinách.
Latinsky: Hygrophorus hypothejus
Jedlá …………………. Šťavnatka pomrazka patří k nejchutnějším šťavnatkám, ceněná pozdním výskytem a opět vhodná do polévek, míchanic, směsí s masem. Jelikož se jedná o drobný, druh je potřeba větší množství plodniček.
Doba výskytu: říjen až prosinec
Roste pozdě na podzim obvykle po prvních mrazech, najdeme ji především v jehličnatých lesích, především borových, často se objeví i v trávě na lesních cestách.
Klobouk je široký až 50 mm, zpočátku je polokulovitě vyklenutý, později rozložený a většinou ve středu vmáčklý, je tence masitý, křehký slizský, olivově černohnědý, po oschnutí světlejší. Lupeny jsou nízké, řídké, živě žluté až oranžové, tlusté, na třeň sbíhavé.
Třeň je dlouhý až 80 mm, štíhlý, žlutý, slizský, s malými někdy nezřetelnými zbytky závoje. Dužnina je bledě žlutá, vonná a chutná.
Možná záměna:
U této štavnatky nehrozí záměna za jedovatý druh hub. Trochu podobná je šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus), která má ovšem šedívý klobouk a bílé lupeny, šťavnatka tečkovaná je však také jedlý druh.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek


















































































































































































