Jednoletá chladuvzdorná rostlina pěstovaná pro klíčky a semena. Je bohatá na draslík, vlákniny, bílkoviny, vitamíny B, E a železo. Klíčky mají vysoký obsah vitamínu C.
Latinský název: Glycine soja
Jiný název: Sója luštinatá
Původem je z Asie. Patří mezi zeleniny s největší výživnou hodnotou. Používá se především zelená nebo naklíčená do salátů nebo zeleninových směsí připravovaných na pánvi.
Sója se používá také k výrobě mnoha produktů, včetně zmrzliny, margarínů, ale i mýdel a barev.
Z drcených bobů se vyrábí náhražka mléka, jejich fermentací se připravuje sójová a worcesterská omáčka a tofu. Také se využívá jako náhražka masa.
Úprava sóji: Nejprve odstraníme slupky: boby ponoříme na 5 minut do osolené vařící vody, pak je necháme vychladnout a semena vymačkáme. Vaříme 15 minut, pak sóju podusíme na másle. Mladé lusky lze vařit a pojídat celé. Vyschlé boby před požíváním namočíme; nejsnadněji toho docílíme povařením po dobu 2 minut, pak necháme hodinu stát a nakonec vaříme, dokud nezměknou.
Z lékařského hlediska sója reguluje hladinu cukru v krvi, snižuje obsah cholesterolu a uvolňuje zácpu.
Pozor: Před sušením je nutné sójové boby uvařit, jinak mohou působit žaludeční potíže!
Zdroj: Velká kniha zeleniny, bylin a ovoce – Matthew Biggs, Jakka Mc Vicarová, Bob Flowerdew
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.