Škodlivé látky

Do potravin se dostávají desítky syntetických sloučenin. Jsou v mnoha případech škodlivé pro naše zdraví. Mají převážně trojí původ : Reziduální látky ze zemědělské výroby (z hnojiv, herbicidů, insekticidů, pesticidů, léků, stimulátorů růstu, toxinů ze špatného krmiva apod). Látky přidávané potravinářským průmyslem (konzervační látky, barviva, stabilizátory, emulgátory, aromatizující látky, sladidla, okyselovadla a mnoho dalších.

Látky vznikající reakcemi v potravinách v průběhu skladování. Každá syntetická látka, která není živinou, přicházející do lidského organizmu nějakým způsobem narušuje metabolické pochody v těle. Může ničit aktivitu enzymů nebo jiných funkčních bílkovin, odčerpávat minerální látky nebo poškozovat některé makromolekuly. Škodlivost těchto látek v mnoha případech v těle kumuluje. Byla sice stanovena pro jednotlivé látky bezpečná množství, ale dnes se jich v potravě vyskytují často desítky najednou a jejich škodlivost se sčítává, případně potencuje. Vařením potravy se škodlivost těchto látek nesnižuje, ale často zvyšuje.

Mnoho lidí je poškozováno těžkými kovy z plechových konzerv, zejména ovoce, ovocných šťáv a zeleniny. Byly zjištěny zdravotní potíže způsobené hliníkem z hliníkového nádobí.

Inhibuje jeden z enzymů v mozku (dihydropteridin reduktázu) a působí encefalopatii (poruchy řeči, demence, křeče až smrt) a porušuje mineralizaci kostí (osteopatii).

Větší množství škodlivých látek je v uzeninách (dusičnany a dehtové látky, působící vznik nádorů), nejsou proto zcela bezpečnou potravou pro zdraví a jejich vyloučení ze stravy je doporučováno jako ochrana proti rakovině.

Přirozené potraviny bez potravinářských aditiv jsou z hlediska obsahu škodlivých látek nejbezpečnějšími potravinami pro zdraví.

Požívání biologicky nevhodných potravin s narušenými rovnováhami živin nezabezpečuje tělu potřebné živiny a působí nadměrný pocit hladu, který tlumí většinou až zvýšený tlak potravy na stěnu žaludku. To vede k požívání většího množství jídel, častějšího přejídání a postupně pak k obezitě. Obezita není důsledek dobrého jídla, ale důsledek požívání biologicky málo hodnotných potravin. U nás je více než polovina lidí s nadváhou a obézních. Obezita není jen uložení nadbytečného tuku, ale je provázena celkovou degenerací organizmu spojená s mnoha zdravotními potížemi (arteriosklerozou, koronární srdeční choroba, vysoký krevní tlak, zvětšení srdce, tuková degenerace srdce, srdeční mrtvice, křečové žíly, poruchy funkce plic, dušnost, ztučnění jater, degenerativní nemoci kloubů, cukrovka, pooperační komplikace, potíže v těhotenství a při porodu, vysoká hladina cholesterolu, triglyceridů a kyseliny močové, infekce močových cest, změny kůže, vysoká úrazovost.

Na základě těchto stručných informací je možno hodnotit prospěšnost nebo škodlivost každé potraviny pro člověka a vyhýbat se potravinám málo prospěšným nebo přímo škodlivým a volit potraviny biologicky nejhodnotnější. Poškození zdraví je vždy úměrné množství požívaných biologicky málo hodnotných potravin.

Ojedinělé přestupky lidské tělo překoná, ne však pravidelný konzum. Záludnost nesprávné stravy je v tom, že uváděné degenerativní nemoci se často vyvíjejí desítky let, aniž by to člověk nějak výrazněji pociťoval. Jedinou bezprostřední reakcí těla na nesprávnost výživy bývá nervozita, nespokojenost, deprese, bolesti hlavy, zapomětlivost, únava, malátnost a podobné subklinické potíže, kterým lidé většinou nevěnují žádnou pozornost nebo hledají jejich příčiny ve zcela jiných důvodech a zahání je léky.

Ideální složení stravy pro člověka je 10 až l2 % energetické hodnoty potravin, bílkovin, 10 % tuků a 80 % komplexních polysacharidů a hodně čerstvých a syrových potravin. To bylo ověřeno na více než desetitisíci pacientech s degenerativními nemocemi.

Autor: Jaroslav Vašák