Jeden z nejedlých ryzců pro svoji palčivost. Roste vzácně pod břízami, osikami a borovicemi.
Latinsky: Lactarius aquizonatus
Nejedlý …………. Ryzec vodopásý je nejedlý druh houby pro svoji palčivost.
Doba výskytu: srpen až říjen
Roste vzácně na vápenitých stanovištích pod břízami, osikami, borovicemi.
Klobouk až 150 mm, v mládí s podvinutým okrajem a vmáčklým středem, později až nálevkovitý s dlouho zahnutým okrajem, okraj klobouku bíle huňatý, ve stáří chloupky hnědnou nebo rezaví, pokožka klobouku je lepkavá, bělavá, nažloutlá, krémová s rezavými skvrnami a na okraji s několika celkem nevýraznými tmavěji zbarvenými pásy.
Lupeny jsou sbíhavé, v mládí bělavé, později krémové, nakonec narůžovělé, mléko je bílé na vzduchu po chvíli světle žloutne, chuť je mírně palčivá nebo svíravá. Třeň až 60 mm, k poměru velikosti klobouku krátký, hladký k bázi, zúžený, dutý, bělavý, krémový, někdy se žlutými ďubkami. Dužnina je tvrdá, na řezu bělavá, po chvíli slabě žloutne, chuť palčivá nebo svíravá, vůně příjemná ovocná.
Možná záměna:
Ryzec ohrnutý (Lactarius resimus), roste ve vyšších polohách ve smrčinách, někdy i pod břízami na kyselém podloží, okraj klobouku je jen jemně ochmýřený a není pásovaný.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.