Nejedlá houba, která je dokonce v některých atlasech uváděna jako houba jedovatá.
Latinsky: Lactarius necator syn. Lactarius turpis
Nejedlý …………. Ryzec šeredný je nejedlý druh houby, bez kuchyňského využití pro svoji palčivost. V některých atlasech udáván jako jedovatý, v oblastech bývalého Sovětského svazu se ovšem sbírá a mléčně kvasí, mléčným kvašením se některé jedovaté látky rozloží a odbourají a vznikne pochutina ostré chuti.
Doba výskytu: červenec až listopad
Roste velmi hojně v listnatých i jehličnatých lesích pod smrky a břízami, vzácně i pod jinými dřevinami.
Klobouk až 180 mm, v mládí nízce sklenutý, na středu vmáčklý bez hrbolku na okraji, dloho podvinutý, za vlhka slizský, nápadně tvrdý, nepásovaný, špinavě olivově zelený, olivově hnědý až černohnědý. Lupeny jsou husté, úzké, mírně sbíhavé, nestejně dlouhé, vidlené, za vlhka slzící, v mládí bělavé až nažloutlé, v dospělosti špinavě žluté, po poranění a ve stáří tmavnoucí, mléko je bílé, ostře palčivé.
Třeň až 70 mm, válcovitý, vmládí plný, později dutý, za vlhka slizský, za sucha lesklý, někdy ďubkatý až jamkatý světle olivový, zelenavý, ve stáří s černým nádechem. Dužnina je tlustá, tvrdá, špinavě žlutavá, pod pokožkou klobouku olivově hnědá, na řezu hnědnoucí. Má ostrou palčivou chuť a nevýraznou vůni.
Možná záměna:
Podobný je ryzec zelený (Lactarius blennius), vytváří menší plodnice, klobouk je bez černých tónů, má skvrnitě pásovaný klobouk a roste jen pod buky.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek