Roste hojně v listnatých lesích a parcích pod duby, vzácně i pod buky.
Latinsky: Lactarius serifluus
Jedlý …………. Ryzec syrovátkový je jedlý druh houby, kuchyňské využití omezené, hodí se jen v malém množství do směsí.
Doba výskytu: červen až říjen
Roste hojně v listnatých lesích a parcích pod duby, vzácně i pod buky, většinou kolem cest.
Klobouk až 80 mm, v mládí sklenutý s krátce podvinutým a o jíněným okrajem, brzy plochý a vmáčklý, někdy na středu s hrbolkem, v dospělosti se zprohýbaným okrajem, hladký, suchý, matný, nepásovaný, za vlhka kaštanově hnědý, tmavě červenohnědý až černohnědý, za sucha tmavě okrový.
Lupeny jsou dosti řídké, nízké, sbíhavé, lámavé, nejprve žlutavé nebo skořicově žluté, nakonec rezavě okrové až skořicově hnědé, mléko je bílé, vodnaté s mírnou chutí. Třeň až 70 mm, válcovitý, hladký, v dospělosti dutý, bělavě ojíněný, stejně zbarvený jako klobouk, ale světlejší, ve stáří za sucha šednoucí. Dužnina je dosti tenká, v dospělosti křehká, bělavá až hnědočervená, má mírnou chuť a voní po cikorce, nejvíce při zasychání.
Možná záměna:
Za ryzec kafrový (Lactarius camphoratus), který též voní po cikorce ale i po libečku, či po polévkovém koření maggi, na středu vždy ostrý hrbolek, třeň naspodu tmavě purpurový.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek
Článek k tématu: Využití ryzců v kuchyni ![]()










































































































































