Ryzec plstnatý

Nejedlá houba rostoucí od července do listopadu hojně v listnatých i jehličnatých lesích.

Latinsky: Lactarius vellereus

Nejedlý …………. Ryzec plstnatý je nejedlý druh houby a to pro svoji palčivost.

Doba výskytu: červenec až listopad

Roste hojně v listnatých i jehličnatých lesích, nejvíce pod buky, duby, habry a břízami.

Klobouk až 250 mm, v mládí nízce sklenutý a výrazně podvinutý, pak plochý, na středu vmáčklý až nálevkovitý, na okraji ostrý, tlustě masitý, měkce plstnatě sametový, tvrdý, suchý, matný, bělavý až světle okrový.

Lupeny jsou řídké, tlusté, nejprve krátce a ve stáří výrazně sbíhavé, v mládí bělavé, později okrově žlutavé, mléko je bělavé nahořklé. Třeň až 80 mm válcovitý, plný, tvrdý, jemně plstnatý, pak lysý, bělavý až špinavě nažloutlý, po otlačení rezavě okrovějící. Dužnina je tlustá, tvrdá, bělavá, na řezu krémově žloutnoucí, má hořce palčivou chuť a příjemnou vůni.

Možná záměna:

Ryzec peprný (Lactarius piperatus), má husté lupeny, tvoří menší plodnice, dužnina silně palčivá. Ryzec Bertillonův (Lactarius bertillonii), ve stáří zprohýbaný, klobouk od středu nažloutlý, dužnina i mléko velmi ostře palčivé, mléko bílé na lupenech žloutnoucí. Ryzec zelenající (Lactarius glaucescens), má lupeny velmi úzké, husté, po poranění od mléka zelenají a mléko bílé, při zasychání zelenající.

Holubinka akvamarínová (Russula chloroides), ta neroní mléko, třeň na vrcholu většinou z modrozeleným proužkem. Holubinka bílá (Russula delica), roste vzácně na vápenitých půdách pod duby a boroviceni, neroní mléko a má velmi krátký třeň.

Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek

Fotogalerie: