Roste od června do října, poměrně dost vzácně jednotlivě, nebo v menších skupinkách v bučinách. Nejedlá houba, která je také uvedená v Červeném seznamu jako téměř ohrožený druh houby.
Latinsky: Lactarius acris
Nejedlý ………… Nejedlý, vzácný druh uvedený v Červeném seznamu jako téměř ohrožený druh houby.
Doba výskytu: červen až říjen
Roste vzácně jednotlivě nebo v menších skupinkách v bučinách.
Klobouk až 100 mm, téměř rozprostřený s plochým hrbolem, později na středu vmáčklý až mírně nálevkovitý, za vlhka mírně lepkavý, lesklý, za sucha ojíněný až jemně sametový, v mládí olovově hnědavý až černavě hnědavý s olivovým nádechem, ve stáří světle okrově hnědý až bělavě žlutavý.
Lupeny sbíhavé, husté, nejprve bílé, později krémově žlutavé až okrové. Mléko bílé, palčivé, na vzduchu červenající i bez styku s dužninou. Třeň až 60 mm válcovitý, tvrdý, pevný, v mládí ojíněný, pak lysý, nejprve bílý, později s olivově šedým nádechem, po otlačení špinavě hnědočervenající. Dužnina bělavá, po poranění se rychle zbarvuje do růžové až hnědorůžové barvy, s kořeněnou nahořklou chutí.
Možná záměna:
Za ryzec křídlatovýtrusý – Lactarius pterosporus, ten má matný neojíněný klobouk, dužnina má nepříjemný petrolejový zápach a bílé mléko, na vzduchu nečervená, červená jen ve styku s dužninou.
Autor textu i fotografií: D. Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.