Jedlá houba nevalné kvality, nejlépe se hodí v malém množství do směsí.
Latinsky: Lactarius picinus
Jedlý ……………. Ryzec datlí je jedlý, ale nevalné kvality, nejlépe se hodí v menším množství do směsí.
Doba výskytu: srpen až říjen
Roste v podhorských a horských smrčinách na vlhčích místech, vždy pod smrky s kterými tvoří mykorhizu.
Klobouk až 110 mm, v mládí sklenutý, později až plochý s nenápadným hrbolem na středu, kolem něj vmáčklý, jemně sametový, hladký, tmavohnědý, olivově hnědý, černohnědý až černý, na okraji světlejší, někdy s fialovým nádechem.
Lupeny jsou husté, v mládí světle okrově husté, v dospělosti s oranžovým nádechem, mléko je bělavé, zpočátku mírné chuti po chvíli palčivé. Třeň až 70 mm, válcovitý, plný, ve stáří dutý, jemně sametový zbarvený stejně jako klobouk, jen v horní části bělavý. Dužnina je pevná, bělavá až žlutavá, na řezu oranžovějící, má mírně palčivou chuť a ovocnou vůni.
Možná záměna:
Ryzec černohlávek (Lactarius lignyotus), má příjemnou chuť a sbíhavé lupeny. Ryzec sazový (Lactarius fuliginosus), ten má řídké lupeny a roste pod listnáči, především v bučinách.
Autor textu: Dalibor Marounek, autor fotografie: Martin Kříž
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.