Vytrvalá bylina rostoucí většinou ve vodě, pěstovaná pro štiplavé jedlé listy a lodyhy. Je mrazuvzdorná, obsahuje betakaroten, vitamín C a E, vápník, železo a jód.

Latinsky: Rorippa nasturtium-aquaticum
Jiný název: zelí Svatého Patricka (Irsko), řeřicha potoční
Tato rostlina s vysokou nutriční hodnotou, domovem v Evropě, severní Africe a Asii, se pěstovala jako salátová zelenina již od dob Římanů a dnes se pěstuje v mírném pásu celého světa. V Severní Americe a na Novém Zélandu roste jako plevel.
Potočnice je příbuzná ředkvičce. Její štiplavá, kořenitá chuť je způsobena stejným éterickým olejem jako u hořčice. Odstraňte zažloutlé listy, dobře omyjte a pak nechejte okapat.
Z potočnice se připravují saláty, studené polévky, přidává se do minutkových směsí na pánvi. Nasekanými listy výborně doplníme obložené chlebíčky, vmícháme je do utřeného másla, bramborové kaše, noků nebo bílých omáček. Krátce podušená na másle (cca 10 minut) je chutnou přílohou například ke steakům.
Recept na salát dle Jane Gringson: pomeranč nakrájený na kousky smícháme s potočnicí, zálivkou z olivového oleje a vinného octa (vinaigrette) a vše okořeníme černým pepřem; přidat můžeme i vlašské ořechy nebo černé olivy: salát je výborný se šunkou, kachnou nebo telecím.
Léčivé vlastnosti potočnice jsou ceněny již od starověku. Pojídala se jako prostředek proti revmatismu, užívala se jako diuretikum, podporuje odkašlávání při kataru průdušek, nachlazení a bronchitidě. Působí jako povzbuzující prostředek, podporuje trávení a chuť k jídlu, potlačuje anémii a také snižuje hladinu krevního cukru při onemocnění cukrovkou. Tradičně se používala jako povzbuzující prostředek proti jarní únavě.
Zdroj: Velká kniha zeleniny, bylin a ovoce – Matthew Biggs, Jakka Mc Vicarová, Bob Flowerdew
Recepty z potočnice: Losos s potočnicocou omáčkou
…


























































































































