Používá se v malém množství jako koření do polévek a omáček. Ve větším množství je pestřec obecný jedovatý!
Latinsky: Scleroderma citrinium
Jedlý i nejedlý! ………………… Pestřec obecný je jedlý jen v malém množství jako koření, ve větším množství je jedovatý!
Doba výskytu: červenec až říjen
Roste velmi hojně jednotlivě nebo ve skupinách, především na lehkých písčitých půdách v lese i mimo les.
Dává přednost písčitým borům, ale tvoří mykorhizu s břízou, bukem, dubem, smrkem a pravděpodobně i s jinými dřevinami.
Plodnice až 150 mm v průměru, hlízovité až nepravidelně kulovité, na temeni bradavčitě rozpukané, slámově až okrově žluté, přirostlé k zemi bez třeně. V dospělosti se na vrcholu nepravidelně roztrhávají a uvolňují zelenočerný až černý výtrusný prach. Teřich s tlustou okrovkou až 5 mm na řezu špinavě bílý, ve stáří se zbarví přes fialově růžovou až do černé nebo modročerné barvy se silným kořeněným pachem.
Možná záměna:
V úvahu by připadal pestřec bradavčitý (Scleroderma verrucosum), má však hladký teřich bez bradavek jen hnědé vločkovité šupiny, jiné druhy vzácnějších pestřeců, kde je nutné mikroskopování.
Využití v kuchyni:
Pestřec obecný se používá jako koření když jsou plodnice mladé a tvrdé, pokrájí se na tenké plátky 2-3 mm a usuší. Takto upravený je skvělý jako koření do omáček a polévek, přidáváme pár plátků, asi 3-5, které po uvaření vyjmeme.
Autor textu i fotgrafií: Dalibor Marounek






























































































































































