Výborný jedlý druh houby, využití jako u jiných volně rostoucích i kupovaných druhů pečárek (žampionů).
Latinsky: Agaricus macrosporus syn. A. Urinascens
Jiný název: Pečárka slámožlutá
Jedlá …………… Pečárka velkovýtrusá je výborný jedlý druh, využití jako u jiných volně rostoucích i kupovaných druhů pečárek (žampionů), hodí se na obalování, do směsi a polévek, atd.
Doba výskytu: červenec až září
Roste hojně na loukách, na okrajích prosvětlených lesů a v parcích.
Klobouk až 300 mm, polokulovitý až vyklenutý se zubatými zbytky vela na okraji, bělavý až žlutohnědý, po otlačení žloutnoucí se stejně zbavenými drobnými šupinkami. Lupeny jsou dlouho světlé, pak masové, nakonec černohnědé se světlejším ostřím. Třeň až 150 mm, válcovitý, na bázi ztloustlý a zašpičatělý, stejně zbarvený jako klobouk s výraznými šupinkami a širokým, převislým na spodní straně zubatým bílým prstenem. Dužnina má v mládí a v dospělosti příjemný mandlový pach i vůni, staší plodnice ovšem mají nepříjemný močový pach.
Česky též pečárka slámožlutá.
Možná záměna:
Velmi podobná je jedlá pečárka vznosná (Agaricus excellens), která má výrazněji žlutě zbavený klobouk, delší třeň a třeň je pod prstenem rýhovaný, oba duhy patří k nejmohutnějším druhům pečárek rostoucích u nás.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek













































































































































