Pečárka dvouvýtrusá je výborný jedlý druh houby, je to lesní obdoba kupovaných pečárek (žampionů).
Latinsky: Agaricus bisporus syn. A. Hortensis
Jiný název: Pečárka zahradní
Jedlá …………… Pečárka dvouvýtrusá je výborný jedlý druh houby, má všestranné použití jako u kupovaných pečárek (žampionů), kdy tento druh je vlastně jejich odrůdou rostoucí ve volné přírodě.
Doba výskytu: květen až říjen
Roste nehojně obvykle ve skupinách na polích, okrajích cest, v zahradách ale i lesích, vždy na silně pohnojených půdách, její kultivary se pěstují uměle ve velkém po celém světě například jak bílé, tak nahnědlé odrůdy známé na trhu jako pečárka hnědá nebo pod cizím názvem crimini, portabello. Většina literatury uvádí původ této severoamerické pečárky že se jedná o druh, který unikl z pěstíren.
Klobouk až 130 mm, polokulovitý později plochý, v mládí hladký na okraji se zbytky vela, nahnědlý až špinavě hnědý, někdy bývá bílý (var. albidus), pak rozpraskává v přitisklé šupiny na bělavém podkladu. Lupeny jsou narůžovělé s bělavým ostřím. Třeň až 80 mm, válcovitý, nahoře bílý, od báze šedohnědý, po otlačení hnědnoucí, s bílým rýhovaným prstenem. Dužnina na řezu červená, chuť oříšková, vůně nakyslá.
Česky též pečárka zahradní.
Možná záměna:
Podobná je pečárka Bernardova (Agaricus bernardii), která roste na zasolených loukách, okrajích silnic, dálnic (solení vozovek), na řezu také červená, ale má nepříjemný zápach po karbolu nebo rybině a je nejedlá.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.