Jedlá houba, vhodné především do směsí. Roste hojně od července do října ve všech typech lesa.
Latinsky: Agaricus silvicola
Jedlá ……………….. Pečárka hajní je jedlý druh houby, pro svoji vůni poměrně malé a křehké plodnice nejlepší do směsí.
Doba výskytu: červenec až říjen
Roste hojně ve světlých listnatých i jehličnatých lesích.
Klobouk až 100 mm, polokulovitý, v dospělosti plochý, lysý, nešupinkatý, bělavě krémový, sírově žlutý nebo okrově žlutý, po otlačení žloutnoucí. Lupeny jsou v mládí červenavě růžové ve stáří čokoládově hnědé, na ostří světlejší.
Třeň až 100 mm, válcovitý, dole hlízovitě ztloustlý, dutý, jemně šupinkatý nebo lysý, bělavý až nažloutlý, má velký odstávající blanitý prsten který je svrchu bělavý, naspodu žlutavý. Dužnina na vzduchu žloutne, ve třeni ve stáří hnědne, má příjemnou chuť a anýovou vůni.
Možná záměna:
Vůní připomíná jedlou pečárku ovčí (Agaricius arvensis), která je však bílá a vytváří mohutnější plodnice, jedovatá pečárka zápašná (Agaricus xanthoderma), na řezu a bázi intenzivně žloutne, má však karbolový zápach, jedlá pečárka hlíznatá (Agaricus essettei), má naspodu hlízovitě rozšířený třeň, přičemž hlíza bývá zploštělá.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek













































































































































