Popínavý keř opadavý, samosprašný. Má plody o velikosti až 2 cm, čerené, peckovité. Obsahují větší množství vitamínu C.
Druhy rodu Rubus
U ostružníku jsou typické jeho dlouhé výhony s množstvím trnů. Při sběru ostružin v přírodě nejvíce oceníme značnou variabilní chuť plodů, která se liší keř od keře. V přírodě roste nejen mnoho druhů, ale i jejich kříženci.
Často byly kříženy záměrně, ale i nechtěně, mezi sebou, a nakonec i se zplanělými zahradními odrůdami. V oblastech lidského osídlení, kde se ostružiny sbírají, se jedná téměř vždy o hybridy, které se navzájem výrazně odlišují.
Známým a kvalitním druhem lesního ostužníku je ostružník jilmolistý (Rubus ulmifolius) se silnými tmavými výhonky a pětičetnými listy. Tento druh není samosprašný. Jeho vyšlechtěná forma se pěstuje pro ozdobné růžové květy. Dalším zajímavým druhem je ostružník sivý či ježiník (Rubus caesius) s trojčetnými listy na dlouhých, tenkých a plazivých výhonech, podobných liánám, které tvoří husté koberce. Plody má menší s méně peckovičkami, dozrávají dříve, na začátku léta, než jiné ostružiny.
Ostružiny jsou významnou podzimní plodinou už od pradávna. Ve starém Řecku byly známy spíše pro léčivý účinek svých listů, než pro své plody. Šlechtit se začaly až poměrně nedávno. K prvním odůdám patří například Bedford Gigant a John Innes. Pěstitelům se podařilo vypěstovat odrůdy beztrnné a velkoplodé, které ale nemají tak výraznou chuť. Proto také mnozí lidé dávají přednost sběru plodů v lesích před šlechtěnými odrůdami.
Syrové plody jsou často velice kyselé, ale po tepelné úpravě získají skvělou chuť a jsou také stravitelnější. Zpracovávají se na výborné džemy, ale jelikož mají spoustu semínek, častěji se z nich připravují rosoly. Do ostružinových pokrmů, zejména džemů a rosolů, se často přidávají jablka pro lepší konzistenci, ale i pro lahodnou chuť, která touto kombinací vznikne. Z ostružin se tradičně připravuje i víno, nebo se přidávají, pro dodání chuti a barvy, do vín z jiného ovoce a hroznů, jak je tomu například u vína Red Muscat z Toulonu.
Zdroj: Velká kniha zeleniny, bylin a ovoce – Matthew Biggs, Jakka Mc Vicarová, Bob Flowerdew
Fotogalerie:
