V dětství zrovna nesníval o tom, že bude jednou trávit celé dny v kuchyni. Osud tomu ale chtěl jinak. Dnes má za sebou zkušenosti z michelinských restaurací, kuchyně Gordona Ramsayho a jeho jídla ochutnaly i mlsné jazýčky celebrit. Gastronomie různých koutů světa pro něj byla inspirací, díky které objevil také svůj oblíbený Kampotský pepř. Přesto nedá dopustit na českou kuchyni.
Cesta Ondřeje Hutnika mezi kuchařskou elitu začala naprostým omylem ve Skotsku, kam vycestoval po ukončení střední školy. Chtěl si tehdy jen vydělat nějaké peníze, naučit se pořádně anglicky a užít si trochu dobrodružství. Stát se kuchařem ho ani ve snu nenapadlo.
„V hotelu, kde jsem pracoval, potřebovali nutně obsadit pozici kuchaře. Když s tím přišli za mnou, odpověděl jsem ‚Yes, no problem‘. To však byla tehdy moje odpověď komukoliv a na cokoliv, protože jsem anglicky neuměl vůbec nic,“ vzpomíná se smíchem Ondřej, který je dnes rád, že to tehdy nevzdal a neutekl. „Každým dnem to bylo lepší a já zjišťoval, jak mě to baví! Teď jsem šťastný, díky tomu dělám práci, kterou miluji,“ dodává.

V záři michelinských i světových hvězd
Jeho kroky pak postupně vedly do různých restaurací, v nichž zdokonaloval své kuchařské umění. V portfoliu Ondřejových zkušeností tak září i michelinské restaurace jako La Degustation Boheme Bourgeoise v Praze, Yong Yi Ting v hotelu Mandarin Oriental Pudong v čínské Šanghaji či Geranium v dánské Kodani. „Každá ze stáží mi dala hrozně moc a rozhodně doporučuji všem kuchařům takto vycestovat a vzdělávat se. Restaurace, která na mě ale zapůsobila nejvíce, byla Geranium v Dánsku. V roce 2022 získala dokonce ocenění nejlepší restaurace světa.“
Významnou zkušeností se pro Ondřeje stala práce v pražské restauraci Maze Gordona Ramsaye, který je jeho kuchařským vzorem. Dodnes ho však mrzí, že se nesetkali osobně. Posunula jej i možnost vařit pro mlsné jazýčky celebrit světového formátu, k nimž patří hollywoodští herci, hudební hvězdy či Dalajláma.
Ačkoliv Ondřej vařil v několika zemích a okusil nejrůznější kuchyně, mezi nimiž nechybí italská, francouzská, skandinávská či asijská, považuje stále za tu nejlepší českou. „Miluji asijská jídla a dost asijských zemí jsem procestoval právě kvůli jídlu, nejraději mám ale stejně naši českou kuchyni. Hlavním důvodem je, že právě česká mi dává možnost držet se filosofie sezónnosti, lokálnosti a spolupráce s farmáři z nejbližšího okolí. Je to taková přirozená harmonie, kterou s radostí plníme i u nás ve Dvoře Perlová voda,“ upřesňuje Hutnik v souvislosti se svým aktuálním působištěm.
Oblíbená surovina? Kampotský pepř
Základem dobrého jídla je nejen um kuchaře, ale především také právě kvalitní suroviny včetně použitého koření. V žádné kuchyni nesmí chybět pepř a sůl a ani u tohoto základního koření není radno slevovat z kvalitativních požadavků. „Při jedné velké grilovací kampani jsem si zamiloval Kampotský pepř, který u nás dováží .pepper..field. Dodává jídlu další chuťový rozměr,“ říká Ondřej.
Kampotský pepř si Ondřeje získal natolik, že vytvořil vlastní speciální omáčku obsahující nakládané zelené kuličky tohoto pepře od .pepper..field, jenž získal také prestižní ocenění – tři hvězdičky Great Taste. „Chtěli jsme omáčku, která podtrhne dominantní chuť kampotského pepře a zároveň se bude chuťově doplňovat nejen s pečenými brambory patatas,“ přibližuje Ondřej, jak vznikala omáčka, kterou lze ochutnat v Bageterii Boulevard. Doplňuje nabídku omáček tohoto řetězce a ocení ji především milovníci pikantnějších chutí.
Kromě Kampotského pepře obsahuje také konfitovaný česnek, med, citronovou šťávu, bylinky a další ingredience. „Tou nejdůležitější je však právě rozmixovaný čerstvý zelený pepř nakládaný v solném květu z Kambodži od .pepper..field. Celou omáčku posouvá a vystřelí vás do nebes,“ zdůrazňuje Hutnik.
Restaurace, jakou svět neviděl
Od kluka, který chtěl jen zažít trochu dobrodružství ve Skotsku, urazil Ondřej Hutnik opravdu dlouhou cestu. Načerpal řadu zkušeností, splnil si několik snů. Avšak jeden Ondřejovi ještě zůstává. „Od té doby, co mě vaření pohltilo, mám jeden cíl. Jednou bych si chtěl otevřít vlastní podnik, kde bych zúročil všechny zkušenosti nasbírané během všech těch let. Pak už budu mít opravdu vše, po čem jsem v životě toužil,“ uzavírá.











































