… zelené natě, mezi něž patří celerová a petrželová nať, libeček, kopr, pažitka, dávají pokrmu nejen vůni a chuť, ale i vitamin C …
-
Zelené natě a rajčatovou šťávu dáváme do pokrmů až po jejich úplném dovaření, abychom neničili cenný vitamín C.
-
Zelené natě, mezi něž patří celerová a petrželová nať, libeček, kopr, pažitka, dávají pokrmu nejen vůni a chuť, ale i vitamin C. Bylo by nehospodárné tyto natě vyhazovat. Je lepší je uchovat na zimu. Aby nať neztratila šťávu, sekáme nebo řežeme ji na vlhkém prkénku. Tím zamezíme vsakování šťávy do dřeva.
-
Petrželovou, celerovou nebo libečkovou nať můžeme po omytí drobně nasekat, uložit ji do misek z umělé hmoty, lehce pokropit vodou a urovnat do mrazničky. Potom ji vždy kousek ulomíme a vložíme do hotové polévky nebo posypeme pokrm. Můžeme ji také zamrazovat po jednotlivých porcích, kolik spotřebujeme na jedno použití.
-
Nať můžeme i sušit. Sušenou nať uchováváme ve sklenici se zabroušeným hrdlem. Suší se buď vcelku nebo nasekaná v mírně vyhřáté troubě nebo na vzduchu. Pokud ji sušíme vcelku, musíme ji potom rozemnout a zbavit tuhých částí.
Autor: Jaroslav Vašák











































