Smrtelně jedovatá jako muchomůrka zelená!
Latinsky: Amanita phalloides var. alba
Jedovatá! …………………. Muchomůrka zelená bílá je smrtelně jedovatá houba, v kuchyni nemá co dělat!
Doba výskytu: červen až říjen
Roste nehojně samostatně nebo v malých skupinkách, především pod duby, buky a habry v nížinách v teplejších oblastech.
Klobouk až 150 mm, polokulovitý až zvoncově sklenutý, pak plochý, nerýhovaný, hladký, paprsčitě vláknitý, bílý. Lupeny husté, bílé, v mládí zakryté bílým závojem.
Třeň až 150 mm, válcovitý, naspodu s hlízou, bílý, nad prstenem hladký, pod ním s přitisklými šupinkami. Prsten je převislý, bílý, hlíza je obalená volnou bílou nahoře oddálenou pochvou. Dužnina je bílá a má příjemnou chuť, mladé plodnice mají nevýraznou vůni, staré páchnou po syrových bramborách.
Možná záměna:
Za muchomůrku jarní (Amanita verna), která roste od května a nemá vláknitý klobouk, nebo za muchomůrku jízlivou (Amanita virosa), ta roste v jehličnatých lesích v podhorských a horských oblastech.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.