Strom vysoký až 9 m. Dlouhověký, otužilý, opadavý, obvykle samosprašný. Plody jsou velké 2-3 cm, nachové nebo červené až růžové.
Latinský název: Morus nigra a Morus alba
Listy jsou srdčité, s pilovitým okrajem, někdy také laločnaté; naspodu mají jemné chloupky, svrchní strana je drsná.
Plody morušovníku černého jsou podobné malinám nebo ostružinám, jsou v plné zralosti nachové až temně rudé či černavé a při doteku barví. Chuťově o něco horší plody morušovníku bílého mají růžově bílou barvu. Ze Severní Ameriky pochází morušovník červený (plody mohou být až černé), v teplejších oblastech se vyskytuje několik dalších podobných druhů.
Morušovník černý pochází pravděpodobně ze západní Asie. Znali ho již staří Řekové, ale skutečnou oblibu získal až za římského císaře Justiniána, který podporoval jeho pěstování v souvislosti s produkcí hedvábí. Stromy se rozšířily po celé Římské říši a teprve v 16. století je nahradil morušovník bílý, který je pro chov housenek bource morušového vhodnější.
Kuchyňské použití: Z moruší se dělají džemy, často doplňované a nastavované jablky. Na venkově je dosud oblíbené morušové víno.
Zdroj: Velká kniha zeleniny, bylin a ovoce – Matthew Biggs, Jakka Mc Vicarová, Bob Flowerdew
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.