Kozák dubový

Jedlá houba, která by se však, pro svoji vzácnost, měla chránit.

Latinsky: Leccinum crocipodium syn. L. nigrescens

Jedlý ………………… Kozák dubový je jedlý druh houby, který by se měl ovšem chránit.

Jeho lokalit ubývá a vyskytuje se jen v Polabí, také kolem Mladé Boleslavi, na Moravě v okolí Brna, Zlína a Luhačovic.

Doba výskytu: červen až září

Roste vzácně v teplých dubových a dubohabrových lesích. V Červeném seznamu je uveden jako zranitelný druh.

Klobouk až 150 mm, polokulovitý, později klenutý, nakonec poduškovitý, v mládí žlutý nebo žlutookrový, potom hnědý, nakonec až černohnědý, povrch klobouku je jemně plstnatý, později olysalý, v dospělosti dolíčkovitě rozpraskaný. Rourky až 17 mm dlouhé, v mládí světle žluté, pak sytě žluté, ve stáří špinavě žlutoolivové.

Póry jsou stejně zbarvené jako stěny rourek, póry i rourky po poranění růžovějí potom tmavnou do šedočerna, nebo černa. Třeň až 160 mm štíhlý, protáhle kyjovitý, téměř válcovitý, nebo protáhle vřetenovitý, nahoře často podélně rýhovaný, v mládí žlutý, později vybledá do světle žluté nebo bělavého odstínu, na otlačených místech tmavne. Šupinky na třeni v mládí žluté, později okrově hnědavé nebo černohnědé.

Dužnina je nad rourkami a vespodní části třeně světle žlutá, na ostatních místech nažloutlá, bělavá, na řezu se zbarvuje do růžova nebo červena, později do šeda, nakonec místy úplně zčerná. U starších plodnic dužnina ihned černá. Chuť je příjemná, vůně nenápadná.

Možná záměna:

Dobře poznatelný druh. Od ostatních kozáků se liší žlutými rourkami, žlutým kloboukem, intenzivně tmavnoucí dužninou a výskytem pod duby.

Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek

Fotogalerie: