Jedlá houba, je ale zařazena v Červeném seznamu jako téměř ohrožený druh, neměla by se proto sbírat a její nálezy dokladovat a evidovat!
Latinsky: Lecinum holopus syn. L. nucatum
Jedlý …………. Kozák bílý je sice jedlý druh, je ovšem zařazen v Červeném seznamu jako téměř ohrožený druh, neměl by se proto sbírat a jeho nález dokladovat a evidovat!
Doba výskytu: červen až říjen
Vzácný druh svým výskytem je vázán na vlhká stanoviště, zejména rašeliniště, kde roste pod břízami.
Klobouk až 80 mm, v mládí polokulovitý, později klenutý, nakonec poduškovitý, na okraji bez zřetelné přívěskaté blanky, bílý, bělavý nebo krémově našedlý, otlačená místa na povrchu klobouku hnědnou, pokožka klobouku je v mládí jemně plstnatá, později olysalá, za vlhka slabě lepkavá.
Rourky jsou až 15 mm,dlouhé, v mládí bílé nebo bělavém stáří, našedlé nebo nahnědlé, póry jsou stejně zbarvené jako stěny rourek, na otlačených místech se téměř nemění nebo slabě šednou případně špinavě růžovějící a po dlouhé době přechází do okrového nebo hnědého odstínu.
Třeň až 150 mm, štíhlý protáhle kyjovitý, téměř válcovitý, bílý nebo bělavý, ve stáří někdy s olivovým odstínem, šupinky na třeni bílé nebo bělavé, ve stáří mírně nahnědlé. Dužnina je bílá nebo bělavá, ve stáří někdy s nepatrně nahnědlá na řezu je dužnina neměnná nebo slabě růžovějící.
Chuť je mírná trochu nakyslá, vůně nenápadná.
Možná záměna:
Za křemenáč bělostný (Leccinum percandidum), ten vytváří robustnější plodnice, má přívěskatou blanku na okraji klobouku a tmavnutím dužniny.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
