Roste vzácně na podmáčených stanovištích, zejména na rašeliništích. Je jedlý, ale chráněný!
Latinsky: Suillus Flavius
Jedlý ……………… Klouzek žlutavý je sice jedlý, ale plodnice bývají nasáklé vodou a také nakyslé. Rovněž patří mezi chráněné druhy a v Červeném seznamu je uveden jako ohrožený druh, měl by se tedy chránit a jeho nálezy evidovat a dokladovat.
Doba výskytu: červenec až září
Roste vzácně na podmáčených stanovištích, zejména na rašeliništích tvoří mykorhizu s borovicemi, které mají 2 jehlice ve svazečku především s borovicí blatkou (Pinus rotundata), borovicí lesní (Pinus sylvestris) a v horských oblastech s borovicí klečí( Pinus mugo).
Klobouk až 70 mm, tence masitý, kuželovitý, kuželovitě klenutý až rozložený, někdy stupě zaobleným hrbolem na temeni, špinavě žlutý, olovově žlutý až žlutohnědý, obvykle šedohnědě nebo hnědě žíhaný slizský. Rourky až 8 mm vysoké, v mládí světle žluté až živě žluté, později olivově žluté nebo žlutookrové, staré plodnice až žlutohnědé, póry jsou zbarveny jako rourky, které jsou velké, ve stáří radiálně protáhlém otlačených místech světle hnědnou.
Třeň až 100 mm, štíhlý, protáhlý, obvykle válcovitý, na bázi často pokroucený, v mládí je mezi okrajem klobouku gelatinózní velum, které zakrývá rourky, velum se brzy trhá a jeho zbytky tvoří na třeni gelatinózní prsten, horní část třeně je pokryta žlutými kapičkami, spodní část je špinavě nažloutlá až špinavě bělavá, často podélně žíhaná. Dužnina je špinavě nažloutlá po rozkrojení nepatrně hnědnoucí, vůně je nenápadná, chuť mírná trochu nakyslá.
Možná záměna:
Dobře poznatelný druh díky svojí ekologii a menšími plodnicemi s tence masitým kloboukem.
Autor textu: Dalibor Marounek, autor fotografie: Martin Kříž
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.