Jedlý druh houby, v Červeném seznamu uveden jako ohrožený druh, proto ho nesbíráme, ale chráníme.
Latinsky: Suillus lakei syn. S. lakei var. landkamermeri
Jiný název: Hřib douglasový
Jedlý …………….. Klouzek douglasový je jedlý druh houby, v Červeném seznamu uveden jako ohrožený druh, proto ho nesbíráme, ale chráníme.
Doba výskytu: září až listopad

Roste velmi vzácně v blízkosti douglasky (Pseudotsuga menziesii), s nimiž tvoří mykorhizu. Je znám ze středních Čech, Polabí a jižní Moravy.
Klobouk až 100 mm, polokulovitý, později klenutý až rozložený, na temeni s tupým hrbolem, v mládí pokrytý červenohnědou až hnědou plstí, která se později roztrhává na červenohnědé, nebo hnědé šupinky pravidelně rozmístěné na světlém, bledě žlutookrovém, nebo narůžovělém podkladu, vrstva pokožky pod šupinkami a za vlhkého počasí a ve stáří částečně gelifikuje a povrch klobouku pod šupinkami je slizský. Rourky až 10 mm, v mládí žluté nebo zlatohnědé, ve stáří žlutookrové, póry jsou zbarveny jako rourky, na otlačených místech se zbarvují do červenohněda nebo do hněda.
Třeň až 80 mm, válcovitý nebo kyjovitý, v mládí mezi kloboukem a třeněm bělavé velum, které zakrývá rourky, velum se brzy trhá a na třeni vytváří bělavý plstnatý prsten, zbytky vela zůstávají i na okraji klobouku. Horní část třeně nad prstenem je žlutá, pokrytá jemnými žlutými až nahnědlými zrníčky, zbývající část třeně je bledě nažloutlá až nahnědlá, pokrytá drobnými plstnatými zrníčky. Dužnina je bělavá, místy až nahnědle načervenalá, nad rourkami a v povrchové vrstvě třeně žlutá, neměnná na řezu. Vůně je nenápadná, chuť mírná, slabě nakyslá.

Nálezy by se měli dokladovat, evidovat a informovat o nich mykologická pracoviště v Praze a Brně, kontakt najdete na www.myko.cz. Někdy se můžeme setkat i se starším názvem hřib douglasový.
Možná záměna:
Zjevem i ekologií velmi dobře určitelný druh.
Autor textu: Dalibor Marounek, autor fotografií: J. Laštůvka a Dalibor Marounek














































