Kapary mají původ ve středomoří. Pro mírně nahořklou chuť se používají do pikantních omáček …
Botanický název : Kapara trnitá
Lidově: Kaprlata
Kapary jsou nerozvinuté květy, poupata kaparových keřů rostoucích ve Středomoří. Tato slaná pochoutka je používána především v kuchyních Itálie, Španělska a Řecka.
Kapary lze konzervovat dvěma způsoby. Poupátka se nakládají do solného nálevu nebo do směsi solného nálevu s vinným octem.
Druhou variantou je nakládání přímo do soli, používají se při ní kvalitnější a dražší varianty kaparů.
Kromě způsobu naložení se kapary dělí podle velikostí. Nejmenší se nazývají nonpareilles, ty jsou velké do 7 mm, kapary velké 7-8 mm se nazývají surfines. Cappucines jsou velké 8-9 mm, capotes jsou velké 9-10 mm, fines jsou velké 10-13 mm. Největší se jmenují grossos a jsou velké 13 a více mm.
Zvyšují ostrost salátů, mas (i rybých), hodí se také při dochucování těstovin. Prodávají se naložené v soli nebo octě, takto upravené slouží jako pikantní pochoutka.
Využívají se uzavřená poupata, která musejí být tuhá, kulatá a zcela uzavřená (tolerují se popata jen částečné rozpuklá). Nesmějí být rozmačkané, barvu tmavě olivovou, ostré a nahořklé chuti.
Mají mírně afrodizikální efekt, pomáhají totiž prokrvovat pohlavní orgány. Povzbuzují organismus.









































































































































