Historie očima venkovského domkáře.
Bydlení v minulých dobách bylo velmi špatné. Jedna až dvě místnosti o rozměrech 4×4 m, to byly prostory, kde lidé bydleli, spali, jedli a žili. V jedné místnosti, prožili celý svůj život. Obývací pokoje a koupelny nebyly. A tak, jak lidé bydleli a byli oblečeni, tak se i stravovali.
Základní potravou byly brambory, chléb a mouka. Maso bylo vzácností a to jen v neděli a o velkých svátcích. Jedlo se jen maso podřadné – hovězí, kozí a koňské. Ponejvíce se jedly bramborové polévky, škubánky, šišky, šulánky bramborové knedlíky. Buchty bývaly jen o nedělích.
Tam, kde nebylo ani na kousek masa vybírali lidé ptačí mláďata, jako vrány, sojky, divoké holuby, veverky, jen aby ochutnali, jak chutná maso. Nasycení toho nebylo. V zemědělství se pracovalo ponejvíce ručně. Hlavními pomocníky byli koně a kravské potahy. Veškerá sklizeň na poli se dělala ručně. Ručně se také selo. Výnosy bývaly velmi špatné 12-15q po jednom Ha.
Lidé se tenkráte mnoho nadřeli, když chtěli, aby na jejich půdě byly aspoň ucházející výnosy. Zemědělská půda byla rozdrobena, na několik set parcel. Kosa na poli byla hlavním nástrojem při sklizni obilí a pícnin. Všechno obilí bylo svezeno do stodol o žních a až v zimě se začalo s výmlatem. U větších rolníků to byly ponejvíce žentóry tažené koňmi. U menších převládal cep.
Zdroj: Z archivů pana Jaroslava Vašáka
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.