Hojně rostoucí houba, která se snadno splete s hřibem žlutomasým (babkou), naštěstí je také jedlá a podobné kvality.
Latinsky: Xerocomellus porosporus
Jedlý ………………… Hřib uťatovýtrusý je jedlý druh houby střední kvality. Je využitelný do směsí, míchanic, polévek, jde i sušit. Nehodí se ke smažení v trojobalu a k nakládání do octa.
Doba výskytu: červen až září
Roste hojně v listnatých, ale i smíšených lesích na nevápenitých půdách, většinou pod duby.
Klobuk až 90 mm, zprvu polokulovitý, později klenutý, nakonec poduškovitý nebo ploše rozložený, šedookrový, šedohnědý, světle hnědý až tmavohnědý, někdy s olivovým nádechem. Pokožka klobouku je suchá, matná, nelepkavá, v mládí lysá nebo sametová, později jemně plstnatá, obvykle rozpraskávající na jemná políčka, pod vrchní nahnědlou vrstvou, není přítomná červeně zbarvená podpokožková vrstva.
Rourky jsou až 13 mm dlouhé, v mládí světle až živě žluté, později žlutoolivové až olivově nazelenalé. Póry jsou podobně zbarvené jako rourky, rourky i póry po poranění modrají nebo zelenají. Třeň až 95 mm, téměř válcovitý, dole mírně rozšířený, bez síťky, ale často podélně žíhaný, v horní části žlutý, v mládí ve střední nebo spodní části načervenalý, ve stáří přechází do šedých, hnědošedých nebo šedočerných tónů.
Plst na bázi třeně je bělavá, místy až šedě nažloutlá. Dužnina je v klobouku a v horní části třeně žlutá nebo nažloutlá, ve spodní části třeně načervenalá, na bázi nahnědlá, po poranění modrající. Chuť je mírná, někdy nakyslá, vůně nenápadná.
Možná záměna:
Velmi se podobá hřibu žlutomasému (babce) – Xerocomellus chrysenteron, která se liší přítomností načervenalé vrstvy pod pokožkou klobouku a třeň nikdy nešedne, nehnědne a jinými jemně podélně žíhanými výtrusy.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.