V českých atlasech uváděna jako houba nejedlá, jinde ve světě ji považují za houbu jedlou. Přesto v Japonsku zemřelo právě na hlívu ušatou několik lidí!
Latinsky: Pleurocybella porrigens
Nejedlá ………………. Hlíva ušatá je u nás uváděna jako nejedlý druh, americké a některé evropské prameny ji uvádějí jako jedlý druh pod anglickým názvem Angel’s wings (andělská křídla).
Doba výskytu: červen až říjen
Roste dosti vzácně v podhorských a horských oblastech na kořenech a pařezech jehličnanů – smrků, jedlí.
Klobouk až 80 mm, je okrouhlý až jazykovitý, lopatkovitý, tenký průsvitný, často podvinutý, čistě bílý až bělavý. Lupeny jsou úzké, velmi nízké, bílé, husté, sbíhající se k jednomu bodu, stářím žloutnou. Dužnina velmi tenká, bílá. Vůně i chuť nevýrazná, někdy voní po hořkých mandlích.
Možná záměna:
K správnému určení je potřeba rozeznat dřevinu na které rostla, na listnáčích roste několik podobných druhů z rodu hlavička (hlíva)- hohenbuehelia.
Zajímavost:
V Japonsku se dostala do popředí zájmu vědců, když v roce 2004 v několika prefekturách došlo k hromadným úmrtím po požití této houby. V případě této hlívy se jednalo zatím o nový syndrom neznámé otravy. Postiženi byli Japonci kteří trpěli selháváním ledvin nebo prošli hemodialýzou. Počáteční symptomy byly, třes, slabost v končetinách, poruchy vědomí, záchvaty. Zhruba po 3 až 8 dnech se objevila encefalopatie – poškození mozkové kůry a u postižených došlo k úmrtí. Jedna z hypotéz je obsah dosud neznámých toxických látek v této houbě, které byly vylučovány močí, ale v případě onemocnění ledvin se dostaly do krevního oběhu a napadly mozek již tak nemocných lidí.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek


















































































































































































