Jedlá houba rostoucí od července do listopadu paradoksně nejvíce pod smrky a ne pod duby, jak by název napovídlal.
Latinsky: Pleurotus dryinus
Jedlá ……………… Hlíva dubová je dobrá jedlá houba, ale pro svojí tuhost vyžaduje delší tepelnou úpravu, vhodná do polévek i směsí.
Doba výskytu: červenec až listopad
Roste dost hojně jednotlivě nebo střechovitě nad sebou, na kmenech a pařezech listnáčů i jehličnanů. Má sice název hlíva dubová ale nejčastěji roste na pařezech smrků.
Klobouk až 150 mm velký, je polokruhovitý, v mládí sklenutý s podvinutým okrajem, se zbytky vela, ve stáří až ploše rozložený, povrch klobouku je políčkovitě jemně plstnatý, má bílou až našedlou barvu od okraje žloutnoucí. Lupeny jsou široké, sbíhavé, mající bělavou barvu, ve stáří žloutnou. Třeň je výstřední až postranní až 40 mm, v mládí s brzy mizející prstencovou zónou. Dužnina bílá, po poranění žloutnoucí, tuhá, příjemné vůně s oříškovou chutí.
Možná záměna:
Dobře poznatelný druh podle zbytků vela na okraji klobouku. V mládí, když má hladký povrch klobouku, je možná záměna za hlívu plicní, ústřičnou a miskovitou, všechny 3 druhy jsou naštěstí také jedlé.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.