Žije skrytě v tekoucích i stojatých vodách v povodí Dunaje především na Slovensku. V Česku byla v minulém století zjištěna v Mušovské nádrži na jižní Moravě, pozvolna se však rozšiřuje dále do našich vod. Žije nočním životem. Pohybuje se trhavými pohyby.
Latinsky: Proterorhinus marmoratus
Jiný název: Tubenose goby, Marmorierte Grundel, Býčko škvrnitý, Baveuse, Byčok-cucik
Rozpoznávací znaky:
Hlavačka mramorovaná má dlouhé protáhlé tělo s velkou, z vrchu zploštělou hlavou. Ústa má koncová, s velkými pysky, nad horními trčí dvě protáhlé nosní trubičky. Hubu má plnou konických zoubků v několika řadách za sebou. Tělo pokrývají na velikost rybky poměrně velké ktenoidní šupiny. Hřbetní ploutve má dvě, kratší a vyšší, směrem k ocasu s delší bází je ploutev o něco nižší, sahající kousek před začátek báze ocasní. Báze této druhé hřbetní báze téměř věrně kopíruje ze spodní strany bázi řitní ploutve. Báze břišních ploutví má pak hlavačka mramorovaná posunuté před báze ploutví prsních, tedy při pohledu z boku a má je srostlé. Zadní ploutev má hlavačka mramorovaná difycerkní. Barva hlavy a hřbetu je temně mramorovaná, směrem k břichu se pak zbarvuje do žluto-šedé, žluto-zelené, až zeleno-šedé. Ze hřbetu přes boky se táhnou směrem dolů šedé, až šedo-hnědé pruhy, které se směrem k břichu ztrácí. Všechny ploutve mají podobné zbarvení jako tělo, s černými pigmenty tvořícími řady jdoucími nad sebou, u ocasu za sebou. Hlavačka mramorovaná nemá plynový měchýř. Od hlaváče černoústého poznáme hlavačku mramorovanou podle protáhlých nosních trubiček nad pysky a někdy podle černé skvrny na první hřbetní ploutvi umístěné v přední části. Hlaváč černoústý má tuto skvrnu sice na přední hřbetní ploutvi, ale v její zadní části.
Obecně:
Hlavačka mramorovaná díky absenci plynového měchýře je velmi špatný plavec, pohybuje se drobnými přískoky. Za slunných dní bývá pomocní prsních ploutví přichycena na listech, či na kamenech při vyrušení pak velkým skokem uniká do svého úkrytu. Aktivní je hlavně v noci. Živí se drobným hmyzem, larvami, malými korýši a měkkýši.
Dorůstá do průměrné délky 5 cm, někdy bývá o něco větší, byl chycený kus velký skoro 11 cm. Žije maximálně 5 let.
Vytírá se od jara do začátku léta. Mlíčňáci před samotným třením mezi sebou bojují. Po vytření na spodní strany listů, či kamenů jikry mlíčňáci hlídají a ovívají je svými ploutvemi.
Kuchařské využití hlavačky:
Vzhledem k tomu, že je hlavačka mramorová malá rybka a až na vyjímky poměrně nehojná, nemá v české gastronomii žádný význam.
Autor obrázku: akademický malíř K. Hísek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.