Čirůvka zelánka

Je třeba si na čirůvku zelánku dávat pozor, než se její problémy 100 % vyřeší s její jedlostí či jedovatostí!

Latinsky: Tricholoma equestre syn. T. flavovirens

Jedlá (Jedovatá?) …………… Čirůvka zelánka je dávno oblíbená a tržní houba, v kuchyni má široké uplatnění, hodí se do omáček, polévek, na sekanou, lze ji i nakládat do láku. O její jedlosti nebyli dříve žádné pochyby, ovšem v posledních 15 letech se objevilo ve Francii 12 otrav po požití této houby, z toho 3 smrtelné, v Polsku 2 otravy, 1 smrtelná!

Doba výskytu: září až listopad

Lidový název pro zelánku je například strnádky, kateřinky, zelinky, zelenky, krásný lidový název je z okolí Ratíškovic sviňurky – plodnice zasviněné od substrátu.

Roste místy hojně jednotlivě nebo ve skupinách, nejčastěji v písčitých borech, méně pod smrky a jedlemi, vzácně i v listnatých lesích pod buky habry a osikami.

Klobouk až 100 mm, v mládí téměř polokulovitý, později vyklenutý až plochý, zprohýbaný, za vlhka mírně slizský, zelenohnědý, zelenožlutý až žlutý s drobnými vrostlými hnědými šupinkami. Lupeny vysoké, živě žluté až žlutozelené, středně husté široce vykrojené, zoubkem připojené ke třeni.

Třeň až 100 mm, válcovitý až mírně kyjovitý, tuhý, pevný, plný a vláknitý na vrcholu, bělavý až zažloutlý, zelenožlutý až světle hnědo žlutý. Dužnina je bílá, u okrajů zažloutlá, vůně moučná, někdy i slabě okurková, chuť příjemná moučná.

Možná záměna:

Velmi podobná je jedovatá čirůvka sálající (Tricholoma aestuans, dužnina má ostrou palčivou chuť, lupeny po poranění rezavý. Další záměna hrozí za jedovatou čirůvku odlišnou (Tricholoma sejunctum), její dužnina má moučnou vůni, mírně nahořklou chuť a lupeny bělavé až krémové, na okraji nažloutlé. Jedovatá čirůvka sírožlutá (Tricholoma sulfureum) je drobnější, celá sírově žlutá a odporně páchne po svítiplynu.

Je tedy čirůvka zelená jedlá či jedovatá?

Zelánka je dávno oblíbená a tržní houba, v kuchyni má široké uplatnění, hodí se na omáčky, do polévek a na sekanou, lze ji i nakládat do láku. O její jedlosti nebyli dříve žádné pochyby, ovšem v posledních 15 letech se objevilo ve Francii 12 otrav po požití této houby z toho 3 smrtelné, v Polsku 2 otravy 1 smrtelná. Příznaky otrav se projevovali dosti pozdě po 24-72 hodinách, projevovali se zarudnutím v obličeji, pocením, zvracením únavou, svalovou slabostí, ztuhnutí nohou a tmavou močí, všichni pacienti zemřeli na svalovou rabdomyolýzu týden po požití hub!

Rabdomyolýza je uvolnění svalového barviva z příčného pruhovaného svalstva nebo srdečního svalu s následným ucpáním ledvinových kanálků. Na tato zjištění zareagovali již některé státy a vyřadili ji ze seznamu tržních hub, na italských výstavách je prezentována jako smrtelně jedovatá. Otrava touto houbou se stala v posledních letech, toxikologickým hitem. 100 % odpověď, zda je zelánka smrtelně jedovatá však není, všechny otravy se projevily po opakovaném požití této houby, existují ještě další možnosti, první z nich může být interakce s určitým lékem, který postižení užívali, druhou možností je alergická reakce citlivého organizmu u některých osob na netoxicky obsahovou látku v houbě, podobně jako u čechratky podvinuté, třetí možnost může být záměna za jiný druh v roce 1978 došlo ve Francii k těžké hromadné otravě 19 osob jedovatým pavučincem překrásným (Cortinarius splendens), postižení se domnívali že sbírají zelánku. Závěrem je třeba si na čirůvku zelánku dávat pozor, než se její problémy 100 % vyřeší s její jedlostí či jedovatostí.

Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek

Fotogalerie: