Strom nebo keř velký až 5×5 m. Je samosprašný, opadavý. Plody má velké 6-8 cm, žluté, oranžové, červené. Obsahují větší množství vitamínu A, draslík a niacin.
Latinsky: Persica vulgaris
Listy broskvoní jsou protáhlé s lehce pilovitým okrajem. Květy se objevují před olistěním. Některé květy mohou být temně červené, většinou však mívají světlejší narůžovělou barvu.
Broskvoň kvete asi o čtrnáct dní dříve, než příbuzná mandloň, jejíž plody mají hladkou pecku obalenou tuhou nejedlou slupkou.
Broskve mají podélnou rýhu, od níž se dají dobře loupat. Povrch pecky bývá většinou zbrázděný nebo poset drobnými proláklinami. U některých kultivarů přiléhá dužina pevně k pecce, u jiných ji lze naopak snadno oddělit. Barva dužiny může být bělavá až žlutá, existují však i takzvané krvavé broskve s červenou dužinou. Textura se liší v závislosti na kultivaru, ale i půdě a podnebí. Zbarvení pokožky kolísá od sytě zelené přes žlutou a oranžovou až po tmavočervenou. Zvláštním znakem broskví je jejich jemně ochmýřený povrch.
Broskve se do Evropy dostali až krátce před příchodem křesťanství a to z Číny, kde se dosud vyskytuje velké množství variet. Původně se šířily semeny. Z pecek vzcházejí stromy bez problémů, neudržují si ovšem rodičovské vlastnosti. Právě velká vaiabilita je možná důvodem pomalého šíření do Evropy. Pravděpodobnější však je, že první pokusy s pěstováním brokví se odehrály v teplých oblastech s malou nadmořkou výškou. Protože jim zde scházela zima, která je pro tyto stromy důležitým obdobím klidu, plodily jen špatně a to odradilo pěstitele od dalších experimentů. Do Anglie broskve dorazily až v polovine 16. století. Také v Severní Americe nalezly broskvoně nový vhodný domov a rychle se tu rozšířily.
Druhy a kultivary: Amsden June je časný kultivar, dozrávající v červnu. Zelenobíle zbarvená dužina jde poměrně dobře oddělit, podobně jako u chutné odrůdy Duke of York se smetanově bílou dužinou. Hale´s Early má světle žlutou dužinu a volnou pecku. Peregrine, nejlepší keřovitá odrůda v Británii, má žlutobílou dužinu výtečné chuti a volnou pecku; dozrává v polovině sezóny. Další keřovitý kultivar je např. Rochester. Pozdní odrůda Royal George rodí velké, chutné žluté plody s temně červeným ruměncem a bledou žlutobílou dužinou s malou volnou peckou. Má sklon k plesnivění.
Kuchyňské použití: Broskvový džem je aromatičtější, než meruňkový. K jeho přípravě se výborně hodí poškozené nebo nezralé plody. I dužina broskví, které si zmrazíme na zimu, si udrží něco ze své původní konzistence. Šťáva je pravým božským nektarem. Z broskví se dělá také výtečné čatní a sladké moučníky či dezerty.
Zdroj: Velká kniha zeleniny, bylin a ovoce – Matthew Biggs, Jakka Mc Vicarová, Bob Flowerdew
Recepty z broskví:
Ricottový koláč s broskvemi 
Přírodní řízek s broskví a sýrem Broskve s bílým vínem
Broskvový kompot Broskvový pohár Broskvová zmrzlina ….
Fotogalerie:
